Doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D. (narozen 1975 v Praze) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (2000), kde mu byl v roce 2001 udělen titul JUDr. a v roce 2005 i titul Ph.D. – disertační práce na téma Právnické osoby veřejného práva (Praha: Linde, 2006). V roce 2011 úspěšně obhájil na téže fakultě habilitační spis Pojem osoby v právním smyslu (Praha: Leges, 2012) a byl jmenován docentem pro obor teorie, filozofie a sociologie práva. Od roku 2003 do současnosti působí na Katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde vyučuje předměty teorie práva, teorie právnických osoba a právní informační systémy. V letech 2014 až 2018 zastával na Právnické fakultě Univerzity Karlovy funkci proděkana pro magisterský studijní program. Od roku 2006 do roku 2009 působil též jako advokát v Praze.

Karel Beran absolvoval zahraniční studijní pobyty na univerzitách v Evropě, Spojených státech i Austrálii. Z těch nejvýznamnějších lze uvést zejména dlouhodobý studijní pobyt podpořený Fulbright-Masaryk stipendiem v akademickém roce 2016/2017 na University of Michigan Law School, Ann Arbor a dvousemestrální studijní pobyt v roce 2002/2003 v rámci svého doktorského studia na Rechtswissenschaftliche Fakultät Universität Salzburk, střednědobé studijní pobyty v roce 2011 na Freie Universität Berlin, Fachbereich Rechtswissenschaft, v roce 2007 na Griffith Law School, Brisbane a v roce 2006 na Cardiff Law School. Vedle toho absolvoval též množství krátkodobých studijních pobytů, např. na Trinity College Dublin, Universität Salzburg, Rechtswissenschaftliche Fakultät nebo na Ludwig Maxmilians Universität München, Juristische Fakultät.

Karel Beran se dlouhodobě zabývá problematikou postavení osob v právu a zejména právnických osob. V této souvislosti se zaměřuje na problematiku právní osobnosti a svéprávnosti osoby, teorie právnických osob, právního jednání a odpovědnosti právnických osob (korporací). Z obecných teoretických právních otázek se zabývá právními normami (např. z hlediska jejich kogentnosti či dispozitivnosti) nebo problémem časové působnosti právních norem a problémem retroaktivity. Je autorem dvou monografií, spoluautorem pěti monografií (z toho jedné zahraniční a jedné cizojazyčné) a desítky odborných článků a statí publikovaných jak v České republice, tak v zahraničí. Spoluautorsky se podílel na vysokoškolských učebnicích z oboru teorie práva, občanského práva hmotného nebo trestního práva.