Nádherný román plný poetiky. Deníkové záznamy prokládané dávnou historií a fascinujícím popisem života včel, nádherné ilustrace . Opravdu jsem si výborně početla , opravdová literární perla

Je to kniha, která by mohla v té záplavě všelijakých bestsellerů a trháků velmi snadno zapadnout. A věřte, že by to byla věru škoda!
Děj je zasazen na Eifelskou vrchovinu, která se rozprostírá ze západního Německa až k belgickým hranicím a tato krajina hraje v příběhu důležitou roli. Hlavní hrdina Egidius Arimond je totiž včelař a nebýt toho, že je rok 1944 a v Evropě zuří 2.světová válka, žil by si spokojeně uprostřed přírody, se svými milovanými včelkami a milenkami a ve volných chvílích by překládal fragmenty ze starých foliantů o životě svého předka Ambrosia Arimonda. Ten žil a taktéž včelařil léta páně 1489 v kláštěře ve Steifeldu.

Zprvu se válka dotýká Egidia jen zpovzdálí. Kvůli epilepsii nebyl odveden, léky mu pravidelně posílá bratr a čas od času pomůže přes hranice dostat židovské uprchlíky. Situace se však začne zhoršovat na přelomu let 1944/45, kdy na západní frontě propuká bitva v Ardenách...

Kniha je psána formou deníku, velmi úsporným jazykem, kde každé slovo má své místo a přesně vystihuje situaci či autorovo rozpoložení. Velmi mě také zaujaly pasáže o včelách. Je tu spousta zajímavých informací o jejich životě, o fungování tohoto fascinujícího organismu a jeho navázanosti na přírodu.
Doporučuji vřele!

Asi je možné tuhle knihu označit za nenápadnou, ale po jejím přečtení ji tak už nikdo neuvidí. Jde o poměrně chladně psaný deník jednoho včelaře, epileptika a sukničkáře, který poměrně zajímavým způsobem pomáhá prchnout lidem přes hranice z Německa. Je konec Druhé světové vály, jeho bratr se vznáší na nebi v nějakém bombardéru, s Říší to jde do háje, epilepsie naopak nabírá na síle a jde jen o to všechno nějak přečkat. Nenápadný hrdina se vám pak na samotném konci vryje do paměti, i kdybyste nechtěli.