Včera večer jsem to ukončil, někde za Modelo jsem to utnul a abych zjistil, o co jsem přišel, učetl poslední dvě kapitoly = O rodičích a dětech mě vzalo u srdce, tady bloumám v exhibici vypravěče, sice možná kvalitnější než exhibice Viewegha, ale přijde mi to málo. Tak jak řiká Vaněk na iLiteratuře: ...(jazykové) žonglérství, neřkuli komediantství si zadává i s meritem věci, o které se vypráví, neboli „děním“ samotným, jež se místy ocitá na vedlejší koleji... Ta kniha nemá žádný cíl, kromě jazykové či vyprávěcí exhibice a marnosti promrhaného času (Pyšana a spol), ať s videem nebo bez něj, mě ten příběh (jako čtenáře) ničím neobohatil.

Benešovsko - Haklovské oko vystrčilo svůj pediskop jakoby dál od hradu, ale autor jen rozvíjí po našem a parafrázuje různé úspěšné světové romány. A to je dobře nebát se jít s kůží na trh.S takovou průpravou v terénu jakou tento autor má se nemusí nic bát. Jen si vemte tu scénu, když odlétá zpět do SRDCE evropy, ten krásný popis startu letadla. To se jen tak nevidí.Mnoho Zdaru Honzo.