Přečetla knihkupkyně z Plzně - Borská pole

Velmi zajímavým způsobem psaná kniha o běžných starostech úplně obyčejného člověka. Kniha zaujme nejen velmi osobitým stylem psaní, ale i způsobem řešení problémů hlavním hrdinou, do kterého byste to vůbec neřekli.

Recenzi na román psaný formou seznamu nelze asi výstižněji napsat jinak než takto.
Tato kniha:
1. rozesměje: nespočetněkrát
2. rozpláče: mě třikrát
3. upřímně odkrývá nitro hrdiny: každým slovem i číslem
4. přinutí čtenáře pohlédnout poté i do svého vlastního nitra: víckrát, než by se mohlo zdát
5. vypráví poutavý příběh: na 356 stranách
Shrnutí ve třech slovech: opravdové, humorné, křehké.
A ještě doplnění: určitě si přečtěte.

Lucka

Radím vám, abyste si na tohoto autora dávali pozor. A to myslím v dobrém. Protože jeho knihy jsou vždy originální, zábavné a překvapivé. Bojím se, že nevšední forma Dvaceti jedna pravd většinu čtenářů odradí. Jde totiž o román psaný v seznamech a nikdy od tohoto způsobu neupustí. A přesto ve strohých zápisech najdete mnoho humoru, někdy si na pointu musíte počkat řádky, někdy stránky, ale také lidskosti. Hlavní hrdina je knihkupec, kterému se moc nedaří, necítí se být ničím výjimečný. A když se jim s manželkou podaří počít dítko, musí se k nastalé situaci postavit. Tento experimentální člověčí román za přečtení rozhodně stojí.

Každý z nás si občas sestaví nějaký ten seznam, sestaví pár řádků, kterými se řídí a některé z nich si třeba schová. Hlavní postava této knihy seznamy tvoří denně, pečlivě a rozhodně se jich nezbavuje. Moc dobře totiž ví, že ty seznamy jsou jím a on je jimi. Čtenář dostává možnost modelovat postavy objevující se v ději přesně podle svého, ale opírat se při tom o náznaky, které mu udávají ony zkratkovité zápisky. Je v nich spousta charakterů, obrovské množství nenuceného humoru, úžasné postřehy ze života osobního i pracovního. Není třeba se obávat nudy, tahle kniha prostě zaujme už při prvních několika seznamech a nenechá vás oddechnout, dokud ji nezaklapnete a nepoddáte se jistému dojetí, že už se s postavami loučíte. Možná vás motivuje k vlastnímu psaní - ať již seznamů nebo postřehů z každodenního života. Možná vás donutí přemýšlet nad tím, že i nezvyklá forma může skrývat skvost. Zkrátka 21 pravd o lásce je oddychová kniha pro lidi, kteří nečtou proto, aby se odreagovali.

Tahle knížka je napsána jako seznamy, které si zapisuje hlavní protagonista. Trochu sem se téhle formy bál ale... může mi nekdo vysvětlit jak soupis seznamů může být zároveň, promiňte mi to slovo, ku*evsky vtipný a šíleně dojemný ? Jak může být Dan tak šíleně sympatický, super vzdělaný a chytrý, a zároveň takový blb ? 😅
Většinu knihy jsem se smál, někdy dokonce nahlas, a co myslíte? Ke konci jsem i brečel a to jsem teda fakt nečekal. Nečekal jsem to ani před tím než jsem začal číst, protože jsem neměl žádná očekávání, ani v průběhu čtení, protože jsem myslel že to má být prostě vtipný. Takže pokud bych měl hodnoceni knížky Matthewa Dickse poskládané z Danových seznamů shrnout do jednoho slova, bylo by to slovo ,, překvapení" . Naprosto skvělé překvapení, ke kterému se určitě budu vracet.
A o čem si tedy Dan píše seznamy ?
O každodenních situacích, o svém podnikání, nákupní seznamy, seznamy výdajů, seznamy doporučovaných knih, seznamy jmen, seznamy o lasce, seznamy o přátelství, o sobě, o životě, o popkultuře prostě o všem. Seznamy, které dohromady dají překvapivě skvělou knížku, kterou jsem si zamiloval, prosmál i probrečel. A kterou vám teď určitě budu ještě dlouho nutit k přečtení 😅