Stejně jako v případě knihy Jak nakrmit diktárora jde W. S. dál, než bychom podle názvu očekávali. V případě Tančících medvědů má asi polovina knihy těžiště v osvobozování medvědů držených v zajetí na Balkáně, když s druhou polovinou ji pojí myšlenka, že medvědi si s nečekaně nabytou svobodou nevědí rady úplně stejně jako lidé žijící v postkomunistických zemích. I přes toto pojítko mi přijde tematické rozpolcení knihy zvláštní, nic jí to ale neubírá na zajímavost. Kdo má W. S. rád, přijde si na své.