Autor se vydává po celém Rusku, včetně zemí, které byly součástí sovětského svazu. Hledá kuchaře a pamětníky, kteří byli u důležitých momentů z historie Ruska. Osmnáct příběhů, které nám přiblíží osudy lidí, kteří vařili pro vůdce, a to od období Mikuláše II. až po Putina. Je to kniha o tom, jak může být kuchařské umění zneužito k politickým cílům a jak Rusko krmí své obyvatele především propagandou.

Toto bylo skvělé čtení, absolutně předčilo mé očekávání. Neskutečně zajímavé, psáno poutavě, čtivě. Už jen samotný nápad, ukázat to, jak to vlastně chodí v Rusku, pohledem přes kuchyň. Je to skvěle promyšlené, propracované, přehledné. Doslova jsem hltala každou stránku.

Dozvěděla jsem se v knize tolik nového. Kromě toho, co třeba rádi jedli prezidenti se dozvíme, jaké jídlo se podávalo večer před rozpadem SSSR. Díky pamětníkům se dočteme, jak se jim podařil přežít hladomor na Ukrajině. Jaké jídlo letělo společně z Gagarinem do vesmíru. A jedna z nejsilnějších kapitol pro mě bylo, vyprávění kuchařek, které vařily v Černobylu po jaderné katastrofě.

Ač je kniha literaturou faktu, čte se jako poutavý román. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Navíc tu najdete i fotografie, a i několik receptů na jídla, o kterých se dočtete.

Pokud se chcete dozvědět více, jak to chodí v Rusku. Poutavě, chytře a bez nudných pasáží, rozhodně sáhněte po této knize, nebudete litovat. Za mě rozhodně příjemné překvapení.