Jeden z milionu podobných srdceryvných příběhů, který nepřináší nic jedinečného. Čtenář má od samého začátku ronit slzy jako hrachy. Kombinace dětských hrdinů, válečného prostředí a slepoty funguje stejně spolehlivě jako právě nakrájená cibule. Pro mě osobně žádný čtenářský zážitek ani z příběhu, ani z formy.

Dle mého názoru se jedná o konstrukt. Kniha se veze na módní vlně dojemných příběhů v atmosféře 2. světové (Zlodějka knih apod.), takže autora podezírám, že knihu nenapsal z nutkavé potřeby něco sdělit, ale trošku kalkuloval. Sice se čte dobře, mladí hrdinové jsou sympatičtí, ale ne příliš uvěřitelní. Kniha na mě působí, jako by ji napsala žena /promiňte, ženy spisovatelky, ale o válečné knihy se celkem zajímám a soudím, že muži je umí napsat lépe/.
Taky nacházím dost nelogičností - opravdu lze z ulice v 23 hodin ve válečném čase /kdy by se moc svítit nemělo/ spatřit anténu vysouvající se podél komína na vysokém domě? Lze ilegálně vysílat poměrně silný signál s primitivně šifrovanými zprávami po dobu dvou let na okupovaném území, aniž by si toho někdo všiml? Je pro okupanty tak složité zjistit, komu svěřil vyslýchaný ředitel muzea originál drahokamu i jeho tři kopie a tyto osoby vypátrat?
Nevím nevím, ale ocenění pro tuto knihu vidím spíš za snahu ukázat, že i na straně "nepřítele" žijí milí a vnímaví lidé než za nějaké literární kvality.

Dlouho jsem nic tak úžasného nečetla. Nádherný příběh na pozadí války.

Škoda, že lze dát jen 5 hvězdiček. Jedna z nejúžasnějších knih poslední doby, jedna z knih, kde člověka mrzí, že kniha končí...

Často si stěžuji, že současní spisovatelé jsou placeni od stránky, že jejich knihy obsahují spoustu prázdných slov, uměle natahovaný děj. Ovšem 534 Doerrových stran je málo. Napsal nádherný příběh, který je sice označován jako válečný, ale více je o touze po lásce, sdílení, hledání smyslu života a především o obyčejných lidech, které válka semlela a o podílech (kolektivní) viny na válečném běsnění. Střídání časových rovin, vypravěčů i žánrů - sága, detektivka, fantasy příběh drahokamu, dobrodružný Verneův 20 000 mil pod mořem, to vše žene příběh kupředu tak rychle, jako bych sledovala film. Skvělé! PS: Jeden z citátů z Vernea v této knize: "Věda, chlapče, je plná omylů; ovšem omylů, kterých se máme dopouštět, protože nás přivádějí postupně k pravdě." To platí i o životě.

Už dlouho jsem nečetla knihu, kde by autor měl takový cit pro jazyk a přitom byla kniha se strhujícím příběhem. Vřele doporučuju!!

Kniha mě naprosto pohltila...je velmi zajímavě napsána už jen tím přeskakováním z místa na místo, od jedné osoby k druhé...není to vůbec na škodu, naopak, člověk zůstává napjatý a čeká, jak se příběh všech vyvine...V příběhu je plno bolesti, ale i potřebné naděje a lásky a osobní morálky ....všem vřele doporučuji...není možné se víc rozepisovat, to se nepopíše...čtěte...

Příběh, který mě po dlouhé době úplně pohltil a nemohla jsem dělat skoro nic jiného, než jsem ho přečetla. Kradla jsem si minuty na čtení.

Dal jsem pplné hodnocení protože nechci knize jako takové ublížit. Je jedna z nejlepších co jsem četl (celkem souhlasím i s tím vtipným přirovnáním k Andronikovové) ale mám velký problém s tím že nakladatelství MOBA použilo lemru korektora a kniha obsahuje velké množství chyb a překlepů. Při takhle vysoké ceně za ebook je to na pováženou. Zajímalo by mne zda to lze reklamovat :)

Ačkoliv se válečné tématice snažím vyhýbat v četbě i ve filmu, kniha mne naprosto dostala. Úžasný příběh a krásně napsaný a přeložený.Rozhodně doporučuji

Hezká kniha a přečtená jedním dechem. Jen taková trochu "well done". Ale Zvuk slunečních hodin od Hany Andronikové je lepší. Ta je "medium". Dokonalá.