(...) Dcery nové doby jsou neobyčejně zajímavou knihou. Do dobře vystavěného kvartetu osobních příběhů Kornová nevtíravě integruje pozoruhodné historické detaily a daří se jí čtivě postihnout asi nejtemnější období německých dějin.
Zároveň – a to je příjemné – se kniha nenese v moralizujícím tónu a postavy nejsou jen figurkami na šachovnici, s nimiž autor hýbe, aby docílil nějakého sdělení. Jsou to věrohodné lidské bytosti, které prožívají své životy na pozadí velmi pochmurné společenské atmosféry.
Dcery nové doby asi nebudou mít tak fenomenální celosvětový úspěch jako výše zmíněná sága Eleny Ferrante, ale zcela rozhodně by neměly zapadnout. Byla by to škoda.