Moje teprve druhá kniha od tohoto autora, ale určitě ne poslední. Když jsem se v anotaci dozvěděla, že se jedná převážně o hokejové prostředí, zajásala jsem, protože jsem velký hokejový fanda, ale když jsem v rámci čtení cítila ten obří přesah, který knížka má, tak jsem byla doslova nadšená. I ten hokej je tam skvěle popsaný, vše do sebe krásně zapadá, nic není v knize navíc. Kniha je parádně vystavěná, má výborně vypracované jednotlivé postavy, nemám co vytknout. Výborné glosy, slogany, moudra, poznámky jednotlivých postav - skvělé. Za mě můžu jen a jen doporučit a já jsme knížku určitě nečetla naposledy.

Příběh městečka Medvědín, kde všichni milují hokej víc než cokoliv jiného. V den, kdy se má hrát finále důležitého zápasu se však stane něco, s čím nikdo nepočítal a každý se s tím musí vyrovnat po svém.

Tahle knížka bohužel nebyla pro mě. Nejsem fanynkou hokeje a ten byl téměř na každé stránce v nějaké své podobě. Chápu, že autor na jeho pozadí chtěl ukázat jednotlivé charaktery postav a samozřejmě tam dal i jinou než hokejovou zápletku, ale ani tak mě to nebavilo.

Začátek byl pro mě velice zdlouhavý, opakovaly se zde stejné věci. Bylo zde spoustu postav, některé pro mě zcela nezajímavé. Tím, že autor neustále naznačuje, k čemu to spěje a jak to budou mít jednotlivé postavy do budoucna, tak mi to nepřišlo ani napínavé, ani pro čtení zajímavé.

Bohužel mi nesedí autorův styl psaní a stejně tak jako u knížky Muž jménem Ove, ani tady nejsem nadšená a Fredrika Backmana si musím zařadit do „škatulky“, že to není autor pro mě.

V kostce je to o zapadlém městě, kde je alfou a omegou hokej.
A taky o rodičích, pro které je nejdůležitější bít se za dítě....a hokej samozřejmě.

Můj první Backman a hned láska na první pohled. To moralizování mezi řádky, které vůbec nepůsobí násilně, ale spíš tvoří symbiózu s dějem, který míří ke konfliktu.
A hlavně to, že 389 stran vnímám sport, kterému absolutně nerozumím jako jednu z postav a chápu to haló okolo. Za to Fredriku klobouk dolů.

To jak popisuje hloubku ztráty, bezmocnost rodičů a fakt, jak je těžké překonat sám sebe a nejít s davem.

"Proč se lidi zajímají o sport? protože sport vypráví příběhy."

Medvědín je zapadlé město v lesích. Ale pozor, jak už víš, je tu hokejový klub = naděje a budoucnost.
" Je to víc, než jen klub, je to království, v němž se o moc perou nejsilnější chlapi z lesa."

Je tu široká škála charakterů, každý má jiné postavení a své místo v hierarchii města. Od prvních stránek pozoruješ cestu k nevyhnutelné události a jak semele vše okolo.
Některé postavy mě překvapily, jiné vůbec a jednu jsem si zamilovala tak, že se nemůžu dočkat, až šáhnu po pokračování nebo se dostanu k seriálu podle knihy od HBO.
Takže, jestli tě Backman taky do teď míjel, doporučuju začít tímto. Já Medvědín budu doporučovat všem, kdo hledají nekrvavou světovku sice bez milostné vele zápletky, ale s hezky rozpitvanými lidskými osudy.
P.S. Tahle kniha je především o tom, že NE! znamená prostě NE! a tečka

Konečně zase dobrá knížka od Backmana. Ove byl špička a od něj to mělo sestupnou tendenci. Babička se mi vůbec nelíbila. Tady to vypadá, že se zase zvedl. Kniha je v něčem stejná a v něčem úplně jiná. Čtenáři Backmana poznají jeho styl a obraty, ale už to není tak výrazné jako v dřívějších knihách. V psaní se posunul dál, jde tam poznat i nový styl, a ten se mi moc líbil.

Přečetla si knihkupkyně z Kutné Hory

Musím se přiznat, že na základě přebalu knihy jsem čekala spíše detektivní román na způsob severského krimi, takovéto neurazí – nenadchne. Způsob jakým se příběh rozvinul, byl proto pro mě příjemným překvapením. Sociální téma, kterého se celá kniha dotýkala potom sonda do nitra naší společnosti. Krásná ukázka toho, jak jsou někteří lidé ochotni lhát, manipulovat a ničit druhým život, jen aby dosáhli svého cíle. I přes poněkud vágní začátek, celkově kladně hodnotím zajímavé zpracování a zasazení příběhu do prostředí mládežnického hokeje.

Pro všechny, kdo na rozdíl ode mě nemají rádi hokej, je třeba říct, že v tomto případě poslouží hokej jen jako pozadí. Ústředním momentem je zločin, jenž proti sobě postaví obyvatele švédského maloměsta, které je stejné jako jakékoliv jiné malé město v Evropě, snad s tím rozdílem, že v Medvědíně skutečně dávají lišky dobrou noc. Má jednotlivec vůbec právo na spravedlnost, pokud by se tak stalo na úkor společného zájmu? Autor s lehkostí pro něj typickou líčí poměry ve městě, které se zoufalým způsobem snaží zabránit plíživému, ale zřejmě nevyhnutelnému úpadku, kde je zdánlivá soudržnost doprovázena opovrhováním sociálně slabými, problémy s drogami a alkoholem a vůbec všemi neduhy, kterým se region s vysokou mírou nezaměstnanosti a z toho vyplývající všudypřítomnou frustrací nemůže vyhnout. Další hloubková studie společnosti.

Hezky pribeh.