Mít v ruce tuto knihu, to znamená mít skutečný poklad! Název Kytice/ České pohádky říká přesně to, co vám přináší. Není asi třeba dlouze mluvit o sbírce básní Kytice. Však každý školák se s těmi básněmi setkává a všichni si to moc dobře pamatujeme. Ať už je to sama Kytice, Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože nebo Vodník, sama se k těm veršům ráda občas vracím. Možná je v tom trocha nostalgie, však při nich vzpomínám na školní léta, kdy mě vůbec nebavily. Byly ponuré a musela jsem se je učit. Vadilo mi, že jsou smutné a ponuré, bez slunce a radosti a děsila mě představa, že se je musím učit zpaměti. Tak třeba Vodník:

Na topole nad jezerem
seděl Vodník podvečerem:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť....

Tak to ještě šlo. Ale to drama potom, bála jsem se a bránila se těm veršům. Stejně jako u Polednice:

U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně mlčelo!

Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe ty zlobo, ty!


Běhal mi mráz po zádech, když jsem si to představila. Potom jsme ji ale nastudovali se školním dramatickým kroužkem a sklidili jsme obrovský úspěch. Velký obdiv si získal jeden spolužák, který se v páté třídě naučil celý Zlatý kolovrat a okouzloval jím všechny spolužačky. Já si dodnes pamatuji jedinou sloku:

Okolo lesa pole, lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.

On znal zpaměti všech těch dalších asi padesát osm a ještě to dokázal dramaticky ztvárnit. A děvčata mu padala k nohám až do osmé třídy. Díky němu jsem Erbena začala vnímat úplně jinak. Spolužák už je dlouhých dvacet let na obláčku a mě láska ke klasikovi zůstala. Vždycky, když si na něj vzpomenu, říkám si: "Zlatá školní léta a stará dobrá česká klasika!"

A proto jsem tuhle knížku vzala s nadšením do ruky. Je sice silná, ale svým obsahem je opravdu nadčasová. Protože od veršů můžu plynule přejít k pohádkám. A pohádky já miluju. A tady je navíc jedna perla vedle druhé. Erbenovy pohádky jsou stále živé. Já jsem jako dítě hltala skvosty jako Otesánek, Pták Ohnivák a liška Ryška, kterou znám snad nazpaměť. No a Hrnéčku, vař!, tu znají snad všichni napříč generacemi. A co Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Zlatovláska nebo Tři zlaté vlasy Děda Vševěda? To jsou kousky, které už inspirovaly mnoho spolků k jejímu nastudování. A takových je tady dalších dvacet.

Na konci knihy je jako bonus Komentář Mojmíra Otruby, závěrečná Poznámka k druhému vydání a samozřejmě, jak už to u knih z edice Česká knižnice bývá, i nezbytné a praktické vysvětlivky. Nechte se vytrhnout ze všedních starostí a ponořte se do četby staré dobré české klasiky. A ocení to i vaše děti. Stojí to za to, věřte mi!

Výborná práce pro milovníky klasiky a staré české literatury Vřele doporučuji!

Svatební košile už kdysi jako komiks zpracována byla, ale vydat celou Kytici ve formě komiksu je ještě lepší nápad. Zajímavá je především rozdílnost přístupu jednotlivých autorů. Někde se jedná o prosté převyprávění (např. zmíněná Košile - jedna ze slabších částí knihy), někdy s doplněním nevyřčeného (Poklad), někde o odvážnou aktualizaci (Zlatý kolovrat - asi vůbec nejlepší) jinde dokonce o alternativní výklad (překvapivá úvodní báseň Kytice). Skvělé je, že kniha obsahuje i původní texty, takže si čtenář může osvěžit paměť a obě verze porovnat. Komiksová Kytice rozhodně stojí aspoň za prolistování.

další zpracování Erbenovy Kytice formou komiksu je skvělý nápad a směsice kreslířů to ještě oživila

Nápad dobrý, ale až na jedinou výjimku /vodník) velmi slabé výtvarné zpracování, a o to tady právě jde.Bohužsel. Je tam toho vlastně velmi málo, myslím nápadů.