Popis: 1× kniha, vázaná, 344 stran, 13 × 20,7 cm, česky
Ve svém románu s poněkud záhadným názvem Možnost ostrova se autor vypořádá s celým lidským pokolením – dílo se odehrává ve stádiu vrcholného úpadku světa, těsně před zánikem západní civilizace na Zemi a po něm. V karikatuře „současnosti“ se...
(...) Vztek na veškeré projevy tuposti a ignorance - sektářství, omezenost a netoleranci - u spisovatele vždy pramenil z víry v lepší variantu. "Bolí mě to víc než tebe," říká trestající rodič a Houellebecqa k němu lze bez nadsázky přirovnat. Protože je zcela evidentní, že jeho zuřivé výpady pocházejí z míst, kde se sám cítí nejvíce ublížen. A to činí z Možnosti ostrova pod rouškou siláckých proklamací a explicitních scén jednu z nejromantičtějších knih, nabitou až melodramatickými city.
Provokatér Útok na bytost zvanou člověk
, MF DNES , 23.6.2007
(...) Román Možnost ostrova je dílem, v němž autor přehodnocuje svůj vlastní morální postoj a styl knihy tak nemá co do činění s mravokárným kázáním. Houellebecq, jenž se v jedné pasáži otevřeně přihlásil k anarchistickému humoru Louise Ferdinanda Célina, vypráví v první osobě příběh zbohatlého baviče a autora skečů Daniela. Ten, veden zásadou, že humorista se může "ve vší beztrestnosti chovat jako dobytek", se cynicky vysmívá všemu: lůze obdivující jeho drahý automobil, lidským právům, masochismu ekologů, odpůrcům globalizace i starostem dívek, aby jim z těsných kalhot bylo vidět tanga. Celkový dojem 100%
Provokativní ohňostroj pokračuje
, RESPEKT , 11.6.2007
(...) Houellebecq jasně naznačuje určitý směr v záplavě prohnilých klišé, jimiž se musí francouzská próza na začátku 3. tisíciletí prokousávat. Působí jako horká i ledová sprcha naráz, na jedné straně si sekyrou prolamuje cestu skrz nesčetná zapovězená hájemství západní poklesle libertinské civilizace, na straně druhé se snaží, touž sekyrou, z níž ještě skapává krev, co nejrealističtěji vykreslit pokřivené mravy naší doby.
Psaní o touze mezi nadějí a sebevraždou
, Hospodářské noviny , 8.6.2007
(...) Román Možnost ostrova může být pro kritické Houellebecqovi čtenáře velkým překvapením, protože to poslední, co by od tohoto autora čekali, je romantická naděje v jakékoliv formě. A přitom jeho knihy právě takovéto cesty vždycky otvíraly. Danielovy verše, psané Esther, mohou vypadat směšně, ale tak přece z neolidské dálky vypadá celý náš život. "Jen láska ta věčná pro oba / Když dá ti, nač pomyslíš / Pak rád na věky uvěříš / V možnost ostrova."
Nabokov se o pět let zmýlil
, LIDOVÉ NOVINY , 7.6.2007
(...) Vzhledem k autobiografičnosti, otevřeným erotickým scénám, nesnášenlivým výpadům vůči různým spisovatelům i nemilosrdným popisům lidských bytostí Houellebecqův rukopis poznáváme. Opět je to ten zábavný hajzlík, který je dost bystrý na to, aby se nenechal pohltit tupostí světa, i na to, aby věděl, jak s jistotou zaujmout.
HODNOCENÍ LN ***
Dlouho mne nic tak neoslovilo jako Možnost ostrova a Elementární částice. Jestli se čtenáři, jak se tvrdí, dělí na dvě části, z nichž jedna autora nesnáší a druhá je jím uhranuta, tak rozhodně patřím do té druhé. Když to doopravdy dočtete až do konce, zjistíte, jak jemné to je, i když to popisuje docela hrůzné a destruktivní děje a myšlenkové pochody. Myslím, že je to fakt výborné a hlavně velmi důležité. Těším se na Platformu!