Podobné tituly

Mapa a území nepostrádá klasické kvality děl od MH - je tu mocná nekýčovitá romantika, láska a smrt, moderní svět, který autor umí velmi dobře zanalyzovat a ukázat nám postřehy, které jsme si možná neuvědomovali; pohled na smysl života svého hrdiny. Celé je to zabaleno do nenápadného baziliščího humoru a sarkasmu, se kterým nás po pravidelném bombardování smutkem a depkou z uvědomění situace hrdiny a jeho světa dočasně utišuje. Obvyklé analýzy uměleckých děl tu tentokrát prezentuje postavou samotářského spisovatele, kterou pozvedl úroveň meta humoru svých knih na vyšší stupeň. Píše se často, že je tohle jiný MH, ale mě to přišlo na úplně stejné úrovni, jen tam vzhledem k příběhu ubylo orgií.

Přečetl si knihkupec z Olomouce

Hlavní postavou knihy je umělec, jehož matka v sedmi letech spáchá sebevraždu (obvyklé téma více Houellebecqových románu - autora opustila v dětství matka) a vychová ho pouze otec, který nakonec nemocný ve stáří ukončí život ezutanázií. Mládí a část dětství stráví hlavní hrdina na křesťanské internátní škole, kde díky svému introvertsví a hloubavé povaze čte a studuje klasickou evropskou literaturu, filosofii, umění, duchovní tradici a také kreslí. Později zahájí studia na umělecké akademii a stane se velmi bohatým, uznávaným a úspěšným umělcem. Přes několik vztahů a jednu osudovou životní lásku tráví zbytek života v osamocení ve svém vnitřním světě na rozsáhlém vlastním pozemku, který zakoupí a nechá obehnat vysokým plotem.
Jako další z hlavních postav románu se v polovině knihy objevuje sám autor pod svým jménem a kniha náhle nabírá podobu kriminálního žánru.
Jako všechny Houellebecqovy knihy je i tato plná nejrůznějších zajímavých detailů, myšlenek, úvah a narážek. U řady čtenářů může román vyvolat pocity nicoty a zmaru, nebo jim naopak nepřímo ukázat cestu z egocentrického pojetí světa (i když povýšeného uměním) ve kterém nelze najít štěstí a cestu ven.

Znám všechny autorovy romány a Mapa a území pro mě zatím zůstává Houellebecqovým tvůrčím vrcholem (avšak s vědomím mého velmi vyhraněného a vybíravého vkusu v umění). Tento román bych spolu s Platformou nebo Elementárními částicemi, myslím i objektivně doporučovanými, poradil čtenářům, kteří se s autorem chtějí teprve seznámit, jako velice vhodné uvedení do Houellebecqova díla.