Po přečtení předchozího dílu, který mi přišel z celé série jednoznačně nejslabší, jsem měla z tohohle oprávněně obavy. Ale musím smeknout, byla to fakt jízda. Ten závěr byl sice trochu nereálně přitažený za vlasy, ale co - Lisbeth a Mikael už mají asi nejvyšší čas odejít ze scény, i když musím uznat, že mi nakonec budou fakt chybět.

Třetí Lagercrantzův díl jen potvrdil sestupnou kvalitu příběhu. Příběh se již stává velmi těžko uvěřitelný a Salenderová se svými schopnostmi dostala na úroveň nositelů Novelovy ceny za genetiku nebo matematiku. Když je v úzkých, prostě něco hackne, ať už je to národní databáze DNA nebo místní operátor. Bohužel, a to již během předchozích dílů, zcela vyprchala obava o kohokoliv z hlavních postav. Bylo zcela jasné, že vše dobře dopadne. Zápletka je poplatná aktuální politické situaci a vystavěná na zlých ruských špionážních službách na jedné straně a postavách západního světa povahově ryzích, ale vnitřně rozervaných vlastním selháním, které ale je nakonec prominuto. Nicméně nad happyendem posledního dílu bledne i Daniela Steelová. Jsem rád, že další díl nebude následovat. Ten bych si už zcela jistě nekoupil.