Caresse Crosbyová královna Paříže 20.let vedla bouřlivý život nekončících večírků plných umělců a intelektuálů mezi které se řadil i Ernesto Hemingwey nebo Salvador Dalí. Román Srdce je pohřebiště lásky, z pera její pravnučky Tamary Colchestrové, je psaný ve třech časových rovinách a jde o vyprávění mapující jednotlivé generace dcer v rodině Crosbyových, které byly ovlivněny právě extravagantním a bohémským životem Caresse. V románu nejvíce prožíváme právě život její dcery Diany, která je tímto poznamenaná nejvíce. Vztah s matkou a i její výchova není zrovna ideální. Není tedy divu, že i Diana nakonec vede mimořádný, bohatý a nebezpečný život, ale také statečný, smutný a naplněný velkou laskavostí, velkorysostí, ve kterém vychovává své dvě dcery. V poslední části prožíváme život Eleny, která se přijede, se svými třemi dětmi a manželem, postarat o svou nemocnou matku Dianu. Obě se snaží dát dohromady svou minulost a city.
Z mého pohledu jako nenáročného čtenáře byl román psán občas dosti komplikovaně kvůli časté retrospektivě. I přesto byl děj poutavý a nutil mě zjistit, jak vše dopadne.

Přečetla si knihkupkyně z knihkupectví Kosmas v Benešově

Tento příběh není typicky ženským románem, ale musím říct, že i když jsem fanynkou opravdových ženských románů, kniha mě mile překvapila. Udává jiný směr života a trávení volného času.
Tato kniha je nadčasová. V knize se prolínají různé časové roviny a různá dějová místa. Autorka popisuje vztahy i intriky, kterých není v knize málo.
Rodinné pouto tří generací žen nemůže být zlomeno i přes veškeré neshody, které mezi sebou mají. A to právě dělá knihu nesmírně působivou.