Velký, krásný, svůdný román. Trochu Updike, trochu Katalpa.

Nigerijci Ifemelu a Obinze, hlavní hrdinové románu, jsou si vzájemně životní láskou, nepřízeň osudu je však rozdělí, a zatímco Ifemelu se ocitá v Obinzeho vysněné Americe, kde prožívá nejenom očekávané strasti imigranta, ale poprvé se také setkává s problematikou rasy a rasismem, Obinze se do kýžené destinace nedostane. Kniha popisuje období jejich odloučení, přeměnu Ifemelu z nešťastné, opuštěné příslušnice menšiny v úspěšnou ženu, blogerku, Obinzeho trápení, následný pracovně úspěšný, ale prázdný život v domovině, a směřuje k závěrečnému znovushledání hlavních, již dospělých protagonistů. A ač se příběh jejich lásky nakonec ukáže jako civilní a závěr příběhu očekávaný, zanechá v srdci čtenáře takové rozjitření, jako by se snad týkal jeho samotného. Kromě hlavní dějové linky je kniha plná postřehů o rasové problematice z pohledu, který autorka prostřednictvím příspěvků Ifemelu na jejím blogu, ale i rozhovorů s přáteli, předává čtenáři takovým způsobem, že je pochopí i bílý Evropan se všemi neuvědomovanými privilegii tohoto statusu, pokud tedy chce.

Skvěle napsaná kniha, která pomáhá čtenáři pochopit mentalitu různých kultur a světů, jistě se k ní budu vracet!

Navzdory popisu nejde o příběh z červené knihy, ale o osudy nigerijské dospívající dívky Ifemelu, která odchází do Ameriky, aby zde naplnila sen svých rodičů o studiu na univerzitě, získání amerického občanství a životě úspěšného, vzdělaného a respektovaného imigranta s angličtinou bez nežádoucího přízvuku. Děj se zčásti odehrává v Lagosu, zčásti ve Spojených státech, přičemž "americká" část příběhu je především o problémech společnosti s přijímáním přistěhovalců, kterým se neamerické černošky snaží předcházet rovnáním svých kudrlin a zesvětlováním pokožky. Celá velká pasáž je věnována rasovému problému, kterému se hrdinka ve svém příběhu dokonce začne věnovat naplno jakožto autorka úspěšného blogu věnovanému právě tomuto tématu. Mě osobně se daleko více líbila první a poslední čtvrtina románu, jež se odehrávají v Nigérii, kterou autorka popisuje jako místo, z jehož ropného bohatství těží především skupina zbohatlíků, kterému vládne korupce, v němž životním cílem chytré dívky je "klofnout pracháče", kde bohatá střední třída věnujte převelikou péči výběru té správné soukromé školy pro své děti a kde je studium na britské nebo americké univerzitě považováno nejen za běžné, ale za nepostradatelné. Nečekejte savanu a chudobu afrického venkova, nýbrž se připravte na drahé land rovery, botky na velmi vysokém podpatku, patolízalství jako strategii přežití, výpadky dodávek energie a padělané léky. Až na trochu rozvleklou rasovou pasáž (neupírám však tomuto tématu důležitost) je to podařené dílo, které se velmi dobře čte a vyvrací spoustu předsudků o afrických uprchlících. Za přečtení to určitě stojí.

Čtivá kniha, kromě poutavého příběhu velmi informativní popis prostředí, vřele doporučuji.

Velice empatická a velice osobitá kniha, která svou strukturou připomíná ty syté, staré anglické romány. Košilaté a popisné, uzavřené ve velmi trefných dialozích, skrze které si ji nelze nezamilovat, protože osvětlují situaci velice osvěžujícím způsobem. Obsahem vypichuje velice důležité téma ( nebo rovnou témata) a tím se otevírá neuvěřitelná řada dalších a dalších otázek. Autorka uvnitř dokázala navíc uzavřít i lásku, způsobem stejně věčným jako je samo poselství člověka.