Od Laurenta Bineta jsem četl již jeho předchozí román HHhH (jo ten o Himmmlerovi) a ten se mi líbil atak jsem se do Sedmou funkci dost těšil. A musím říci, že kniha celkem splnila očekávání, které jsem od ní měl. Což ale neznamená, že se bude líbit i vám.
— Ale popořadě. Sedmá funkce jazyka by se mohla prezentovat jako detektivka, kdy detektiv se svým sidekickem z řad intelektuálů pátrá po okolnostech smrti geniálního sémiologa Rolanda Barthese. Ale stejně jako u Ecova Jména růže (ten se tam mimochodem objevuje také velmi často) je tato linka jen takovou záminkou pro vtipný popis intelektuální a politické scény nejen Evropy z osmdesátých let minulého století.
— Kniha není špatná ani tehdy, když budete při čtení vnímat jen tu první detektivní vrstvu ale pokud budete něco málo vědět o sémiotice a některých důležitých spisovatelů, filozofů, myslitelů nebo politiků, pak si knihu ještě více užijete. Běžný český čtenář asi bude občas u některých francouzských politiků nebo myslitelů trošku tápat ale od toho dnes máme Google. Ale i bez toho si můžete knihu vychutnat. Kromě různých destinací v Evropě navštívíme během pátrání i americkou universitu.
— Tempo vyprávění je příjemné. Střídají se akčnější pasáže s klidnějšími částmi. Některé postavy popisuje autor s dosti černým humorem, k jiným přistupuje s respektem a samotného Barthese si viditelně hodně váží. Ty osmdesátky autor popisuje moc pěkně a sem tam na čtenáře mrkne a něco hodnotí z pohledu dneška. Každopádně pokud jste zvyklí číst i trošku intelektuálštější a postmodernější knihy, pak mohu knihu jen doporučit. Ale ačkoliv je to kniha spíše pro intelektuály, neznamená to, že jde u nudu a těžké čtení.

Pšššt, sedmou funkcí jazyka je tato kniha a hlavně to nikomu neříkejte. Ani naznačovat!

Minulou knihu HHH jsem si užíval, tohle je takové hodně rozpačité, trčí mi z toho věčné citace reálných osob zakomponovaných do románu, sebezahleděnost a akademismus. Vadil mi taky roztěkaný styl ať už v přímých řečech postav nebo při popisu událostí. Za mě jednoznačný propadák.

Jako lékaře zajímajícího se i o filosofii musím konstatovat, že jde o mimořádně hodnotnou a pro přemýšlivého člověka i poučnou a poutavou knihu s kriminální zápletkou, pochopíme " život znaků v životě společnosti " i to, že každá událost má zároveň určitý význam. Na stránkách knihy s napínavým dějem se setkáváme s Umbertem Ecem / " jméno růže " /, s Rollandem Barthesem, s většinou tehdejších francouzských filosofů okolo roku 1980, s presidentem V. Giscardem d´Estaing i s Francouis Mitterrandem. Zároveň nadaný autor krásným jazykem po celou dobu udržuje čtenáře v napětí. Jde o mimořádně hodnotnou knihu, jednu z pro mne nejzajímavějších, které jsem v posledním roce četl.