pochybuju že jsou češi schopný tuhle geniální knihu pochopit, protože ani třicet let jim nestačilo na pochopení toho, že ten na západě obdivovanej systém je "soziale marktwirtschaft" (socialismus s tržním mechanismem a důrazem na spravedlivé dělení zisku + solidaritu) nebo, že českej pseudoneoliberalismus jen trik pro pitomce na principu "socializovaný risky a privatizovaný zisky". kromě toho těch pár víceméně schopnejch spoluobčanu nemá čas na čtení. musej makat na koloniální vrchnost. čtení jim nahradí nadávání na komouše a návštěva océčka.

Literární hledisko je druhotné, protože prvotní je pro samotnou autorku přenos ideologie a o to jí šlo. Myslím, že šedesát let, co máme za sebou, nám ukázalo, že ani socialismus (proti kterému se vyhraňuje), tak ale ani autorkou vzývaný kapitalismus se svou sobeckostí rozhodně nejsou žádná výhra. Román, který už ztratil svůj význam.

Hlavní hrdinka je krásná, dokonalá a plně oddaná budování kapitalismu a udržení své železné dráhy v chodu. To jí kazí pevážně neschopní a apatičtí zaměstnanci a slizcí dodavatelé. Ti dobří prostě záhadně mizí... Ostatní hrdinové jsou neméně skvělí, ( spoiler! ale nakonec se vyspí se všema. A všichni pochopí, že je opouští, protože je někde za rohem někdo ještě lepší.)
Pozitivum je čtivý jazyk, ale i na to je to příliš velká bichle. Rozuzlení se tak vleče, že už nikoho nepřekvapí. Trochu mi připomnělo znovuosidlování střev prospěšnými bakteriemi po těžkém průjmu. Člověk už by občas chtěl i křičet, aby se to fakt už stalo!
No... ty 3 hvězdičky jsou možná až moc, ale hodnotím s dlouhým odstupem.

Srdcovka. A i když bych tomu po prvním čtení nevěřila, vždycky po pár letech si ji s chutí přečtu (celou) znovu. ... Nic dalšího stručného se dodat nedá, leda velmi hlubokomyslný traktát. :-D

Slib Johna Galta:
"PŘÍSAHÁM NA SVŮJ ŽIVOT A SVOU LÁSKU K NĚMU, ŽE NEBUDU NIKDY ŽÍT PRO DRUHÉ, ANI ŽÁDAT, ABY ONI ŽILI PRO MNE"
Zavrženíhodný vrchol sobectví a arogance nebo nejúčinnější cesta, jak být co nejvíce užitečný pro sebe i druhé??? "Kdo je John Galt?" ;o)

Tato kniha je náročná na čtení a chce čas. Dějové pasáže se střídají s filozofickými úvahami a pokud je chcete vstřebat a pokusit se je pochopit, potřebujete čas. Děj sám o sobě je prvoplánový, ale některé části jsou popsané výborně (např. vznik podmínek pro nehodu v tunelu). U jiných si připadáte jako při čtení červené knihovny (příchod Dagny do údolí). Ale stěžejní u tohoto románu je jeho snaha o vysvětlení filozofických úvah na obranu individuální osobnosti, která chce od společnosti jen jedno, ať ji nechá žít a dělat si svou práci.

Nejvíc mne ale jako člověka, co se narodil pár let po vydání románu udivilo, jak přesně popisuje postup degenerace kolektivistické společnosti (zřejmě i po emigraci udržovala styky s lidmi ze SSSR). Mohl jsem srovnávat s vlastními zkušenostmi z druhé poloviny 80-tých let. A samozřejmě z reality kterou zažíváme v posledních letech, kdy opět nabírá na moci snaha o kolektivní rozhodování a spravedlivé přerozdělení bohatství společnosti. A kdy se vůdci státu zaštiťují blahem lidu a problémy řeší "směrnicemi". A ze slova "podnikatel" se stala nadávka.

Kniha je výborným zdrojem argumentů pro ty, co mají plné zuby tvrzení, že bohatství lze dosáhnout jen díky dobrým kontaktům a známostem. A pro ty, co nemají pocit, že je jejich povinností být solidární se všemi kolem.

Této knize velká část čtenářů porozumí jen z části nebo vůbec. Málokdo si například povšimne, že někteří z hrdinů románu neváhají pro své bližní riskovat vlastní životy, snad že v této věci otevřeně připouštějí sebezájem (citový nebo materiální). Pirát Ragnar Danneskjold riskuje svou loď, aby vyvlastnil socialistické vlády a obohatil kapitalistickou elitu, která má znovu-vystavět svět z ruin, do kterých směřuje. Dagny nebo Hank riskují svůj život pro svou lásku a přítele. Protože však to dělají zcela explicitně, nijak se netají svými důvody, většina recenzentů bude tvrdit, že autorka obhajuje čiré sobectví a sociopatické jednání. Podobně tomu bude s dalšími pasážemi, například s tou, kde jedna z postav tvrdí, že měřítkem člověka je jeho schopnost vydělávat peníze. Pochopitelně tomu tak je, jelikož postava má na mysli vydělávat peníze poctivě, přičemž jedinou alternativou je uctívat schopnost peníze NEvydělat. A přesto většina z nás bude mít pocit, že jaksi nevydělávat je lepší než vydělávat, byť bychom na důslednou aplikaci podobné etiky zašli hlady.

Současný stav světa je odrazem vlivu převládajících idejí: idejí náboženství, sebeobětování a kolektivismu. Aktuálním ztělesněním těchto idejí je hrozivý trend islamizace Evropy, environmentalismus a Evropská unie. Spojené státy na tom nejsou o mnoho lépe. Intelektuální bankrot naší kultury se nejlépe odráží ve všeobecně uznávaných tvrzeních, že nikdo není majitelem pravdy, nikoho nemáme morálně hodnotit, dobro a zlo je věcí subjektivního názoru, svět není černobílý. Ayn Randová ukázala, že do tohoto stavu přivedla lidstvo filozofie – a jen filozofie je může vyvést ven. Filozofie Ayn Randové má sílu zvrátit směřování lidstva k novému středověku a barbarství

Kdo je vlastně Ayn Randová? Americká spisovatelka a filozofka (1905-1982), narozená v Rusku, odkud v roce 1926 emigrovala do USA. Do vědomí miliónů lidí v Americe a na celém světě se zapsala prostřednictvím hrdinů svých slavných románů. V češtině před 14 lety vyšel i její druhý nejznámější román Zdroj (The Fountainhead). Nesmírné filozofické hloubky, pronikavé průzračnosti a vyhraněnosti, s níž líčí charaktery svých postav, mohla Randová docílit jen díky tomu, že svou životní filozofii nechovala jako neanalyzovaný pocit nebo vágní vizi, nýbrž jako explicitně formulovaný a hierarchicky strukturovaný myšlenkový systém. Posledních 20 let svého života věnovala prezentaci a šíření své filozofie v řadě knih a článků. Svou filozofii nazvala Objektivismus.

S myšlenkovým odkazem Ayn Randové seznamuje české čtenáře internetová stránka www.aynrand.cz , která, mimo jiné, nabízí ucelené systematické pojednání její filozofie v knize Objektivismus: Filozofie Ayn Randové, kterou napsal Leonard Peikoff, filozof a přední znalec Objektivismu.

V těchto dnech vychází v českém překladu slavný román Ayn Randové Atlasova vzpoura (Atlas Shrugged). Román je mistrovským literárním dílem. Je strhujícím příběhem o tom, co se stane se světem, když ti nejschopnější tvůrci, vynálezci, vědci, podnikatelé, intelektuálové a všichni, kdo posouvají náš svět kupředu, odmítnou dál ohýbat svá záda pod nesnesitelnou tíhou nesmyslných státních regulací a odmítnou se podřídit morálce sebeobětování, která ovládá a ničí naše životy.

Román vychází v českém překladu 57 let poté, co poprvé vyšel v americkém originále (Atlas Shrugged), v roce 1957. Byl přeložen do více než 20 jazyků. V Americe se ho prodalo téměř 8,5 miliónů a v posledních letech jsou prodeje podstatně vyšší (stovky tisíc) než v době prvního vydání. To je určitě zajímavé ale nikoli překvapivé. Za prezidentů Bushe a Obamy dosáhly státní regulace a veřejné výdaje rekordních rozměrů v poválečné historii USA. Mnozí Američané jsou rozhořčeni nad neustále rostoucím vměšováním státu do svých životů, sledují, jak se země stále více vzdaluje svobodě a svým původním ideálům. Hledají odpovědi na otázku, co se s Amerikou děje. Atlasova vzpoura jim je dává.

Chceme-li vidět obraz našeho světa, nemusíme číst romány, stačí nám rozhlédnout se kolem sebe, podívat se na televizi nebo číst noviny. To ale není úkolem umění a krásné literatury. Ayn Randová nám nenabízí zrcadlo reality, ani science-fiction, ani utopii. Ukazuje nám člověka a svět jaký by mohl být a měl být. Je v našich silách svět změnit. Stačí k tomu jediná věc: přemýšlet. Román Atlasova vzpoura zpochybňuje základní myšlenky 2,000 let staré křesťansko-židovské tradice, které převládly a významně ovlivnily dějiny naší civilizace.

Klasický text široce rozkročený mezi sci-fi, utopii a společensko-filozofickou prózu. Nepochopitelně u nás vychází za úděsné peníze - paperback i e-kniha stojí na Amazonu 7-8 dolarů, tady čtyřnásobek. Zřejmě tištěné zlatem? Úlet roku.