Podobné tituly

Někdy je vlastní život literáta zajímavější než jeho dílo. To je třeba případ Ernesta Hemingwaye a jeho čtyř žen. Skvělý námět na film a samozřejmě, skvělé téma na knihu.
Po Pařížské manželce od Pauly McLain (vydala Metafora 2011) je to nyní mladá anglická spisovatelka Naomi Woodová, kdo se pokusil zpracovat literárně zpracovat život nejen další z Hemingwayových manželek, ale hned všech čtyř najednou a to v jediném příběhu nazvaném Paní Hemingwayová (v překladu Evy Fuxové vydala Metafora). Ačkoliv je Paní Hemingwayová příběh o nepoetických věcech, totiž o rozchodech, zpracovala jej Woodová svým způsobem velmi poeticky a přitom se jí podařilo držet se v maximální míře skutečnosti. Autorka mistrně propojila zjištěná fakta s vlastním smyslem pro detail a pro drobnokresbu, která je v příběhu často rozhodujícím prvkem. Woodová, ačkoliv má za sebou teprve dvě knihy, počíná si jako zkušená autorka. U knihy Paní Hemingwayová máte dojem nejen že spisovatelka byla celou dobu u toho, ale dokonce že u toho jste i vy, jako čtenáři. Každé zachvění větví olivovníku, lenivé slunce Středozemního moře, horkost cesty kolem kubánské vily, prach poválečné Paříže, zádumčivost v lesním domě v Idahu - všechno napsáno a popsáno tak, že věrněji už to nejde. Woodová zkrátka umí dokonale vytvořit atmosféru. Příběh ovšem stojí také na faktech. Autorka si vytýčila celkem obtížný cíl, ale přistoupila k němu více než zodpovědně. Tři roky pečlivě studovala dokumenty ze spisovatelovy pozůstalosti, rukopisy, útržky i vzkazy a ty spojila s dojmy z vlastních návštěv míst spojených s Ernestem Hemingwayem a jeho ženami. Podařilo se jí tak sestavit barvitý příběh plný lásky i napětí. Hemingway se totiž nikdy neobešel bez ženy po boku, resp. bez dvou žen, manželky a milenky. Hemingway tady není představen jako slavný autor a tvrdý muž, ale spíš naopak – jako někdo, kdo stále někoho potřebuje, někoho blízkého, kdo při něm bude stát a čekat na něj. Dá se také říci, že co žena, to nová životní etapa, to jiné místo, jiné téma, to jiné úspěchy a knihy.Osnovu příběhu tvoří body zlomu, klíčové momenty, kdy docházelo ke „střídání stráží“. Hemingwayovy manželky totiž potkáváme v interakci jedné s druhou a místa hrají v tomto příběhu důležitou roli. Jeho první manželství s Hadley je spojeno s Evropou a zejména s Paříží , ale první momentka začíná v prosluněnén Antibes. Je to místo, kde se o Ernesta pokouší jiná žena, Pauline Pfeifferová přítelkyně Hadley. Další budoucí paní Hemingwayová je tu s nimi na dovolené. S Fiffe pak začíná mnohem zajímavější kapitola. Zatímco s Hadley obývali nuzný studený byt a krmili se holuby z parku, s bohatou Pauline má najednou všechno bohatství, po kterém tak toužil. Peníze, přepychovou vilu, ale hlavně ideální podmínky na psaní. Zatímco Hadley všechna jeho dosavadní díla ztratí, během vztahu a později manželství s Pauline už napíše několik románů, novely i povídky. Vznikne Fiesta i Sbohem armádo. S druhou ženu také uniká zpět do Ameriky. Nyní je to Key West na nejjižnějším cípu Floridy, a zároveň druhé klíčové místo. To, kde se musí Pauline vzdát Ernesta ve prospěch další ženy, válečné zpravodajky, Marty Gellhornové. Ti dva spolu působili ve Španělsku a Marta i Španělsko jej inspirovali k další knize – Komu zvoní hrana. Key West je zapomenut, nyní je to Finca Vigía na Kubě, kde se s Martou usídlí, ale Hemingway přece jen víc potřebuje obyčejnou manželku, než ambiciózní reportérku. Naštěstí je ještě válka v Evropě. Klíčovým místem je opět Paříž, tady se znovu rozdávají karty. Ještě než se rozvedl s Martou, vybral si Ernest další družku pro zbytek života, novinářku Mary. Paříž se však neúprosně střídá s Ketchumem v Idahu, neboť poslední klíčový moment je zaměřen právě na dobu po Hemingwayově sebevraždě. Mary to měla ze všech nejtěžší. Slavný literát už nebyl na cestě nahoru za úspěchy, ale pomalu se s pomocí alkoholu propadal na dno. V té době ještě napsal knihu oceněnou Nobelovou cenou - Stařec a moře, ale pak už ho psaní začíná opouštět. Množí se zdravotní problémy, částečně způsobené alkoholem, částečně následkem starých zranění. Tentokrát je to Mary, kdo zůstává. Zbylo na ní vypořádat se se smrtí, uspořádat literární pozůstalost. A také nechat vydat Pohyblivý svátek, asi nejčtenější Hemingwayovou knihu, která ale vychází až po jeho smrti. Kruh se tím pomyslně uzavřel - jsou to vzpomínky na jeho život v Paříži a první ženu Hadley.
Pro koho kniha je: komu se líbila Pařížská manželka, bude nadšen, protože se dozví víc o dalších ženách; pro čtenáře beletrizovaných biografií, možná trochu i pro milovníky Hemingwayových děl - byť tady to není žádný macho, ale medvídek...
Kdo se chce dozvědět ještě víc - ať si sežene film Hemingway and Gellhorn (2012).