Když jsem pročítal recenze na tuto knihu, málem jsem si jí nekoupil. Na štěstí, jsem se rozhodl pro koupi. Kniha je skvěle napsaná dle mého gusta. Žádní superhrdinové, ale surová realita. Myslím, že hlavní hrdina je na tom podobně jako můj oblíbený detektiv Harry Hole od Norského spisovatele Jo Nesba.
Takže pokud Vás baví psychologické detektivky, tak směle do toho, budete se zaručeně bavit.
Doporučuji pečíst knihy Tany French po pořadě, jsou všechny výborné. Už se těším na další.

Tato kniha nevtiahne citatela do deja. Neustale nic nehovoriace Robove myslienky, pomedzi ktore sa obcas mihne dejova linia. Nudne, nudne, nudne... Ano, keby autorka vyskrtala Robove trapne a nesurode myslienky(minimalne 150 stran), bola by to naozaj dobra detektivka. Zato druha autorkina kniha je uplne ina liga. Precital som ju jednym hltom, i ked zaver bol trosicku fadny.

K této knize jsem přistupoval s velkým očekáváním - mladá autorka, irské prostředí na pohled neokoukaný dějový motiv. O to větší bylo moje zklamání z téhoto knihy. Autorka zapracovala do knihy dvě časová období spojená hlavním hrdinou - zajímavý nápad. Ale ten výsledek! Jedno časové období je tady jen proto, aby se jí hlavní hrdina mohl do nekoněčna prohrabávat a v něm utápět - a rozuzlení žádné! V poslední části knihy jsem propadl pochybám, kdo vlastně byl v té knize nejhorší psychopat, a zatím se stále nemohu zbavit myšlenky, že vlastně hlavní hrdina... Pokud by se hlavní příběh oprostil od asi 1/3 stránek a zbytečného přehrabování se v motivech, které stejně nikam nevedou, tak by to mohla být svižná detektivka ze zajímavého prostředí; ale v této podobě je tato kniha pro mě jen zdrojem rozpaků. Budu ještě hodně přemýšlet, jestli si od této autorky přečtu nějakou další knihu.

Kniha ve mě zanechala rozporuplné dojmy- nemohla jsem se naladit na hlavního hrdinu - v podstatě neschopný stroskotanec. Velice mě sklamala druhá dějová linie, které byl vyhrazen až nepochopitelný prostor, aniž by byla nakonec vyjasněna... skýtá se otázka - proč to vlastně číst? Katka Dobešová

...konečně jsem jí také sehnala :D, včera jsem se do ní jenom koukla a na 59 stránce jsem jí odložila,uvidíme jaké bude další pokračování,jen mi mrzí,že jsem si tady přečetla,že vlastně to není na konci vše vyřešené a konec zustává otevřený :o(

Nemám ráda, když mi předem někdo prozrazuje, o čem kniha je, a proto zůstanu u toho, že je to skvěle napsaná detektivka, u níž jsem hltavě otáčela stránkami a nemohla jít spát. Víc už poznáte sami, jakmile si přečtete první stranu...

Napínavá detektivka, která ale potěší i náročné čtenáře. Je psána neotřele, postavy jsou výborně vylíčeny, příběh je strhující... Záhada na konci není rozluštěna celá, ale to není na závadu, i to dychtivého čtenáře trošku zamrzí :-).

Ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy nějákou knížku takhle hltal. Většina knížek mně ze začátku moc nechytne a věřil jsem, že s touto to bude stejné. Opak byl však pravdou. Už jenom styl vyprávění mi sedl jak víko na hrnec. Hrdina příběhe proplouvá stylem Marva ze Sin City, zhodnocpříuje svoje činy a jejich následky. Konec mi přišel celkem dost solidní a navzdory tomu, že se mi to u většiny knih nestává, jsem si v duchu říkal:

Kniha se mi moc líbila jen nevím jestli jsem jediná, kdo si ji koupil také kvůli zvědavosti. Záčátek knihy nás uvádí do městečka Knocknaree kde se za podivných okolností ztratí 2 děti, nevím jak Vy ale mě tenhle případ celou dobu zajímal mnohem víc než Devlinova dcera. Ale ostrouhala jsem, vyřešení tohoto pro mě HLAVNÍHO co mě opravdu donutilo si knihu koupit jsem se nedočkala. Jsem snad sama koho tato skutečnost zklamala??!!

Jedna z nejlepších knížek co jsem kdy četl. Hlavní hrdina mi přirostl rychle k srdci a v okamžicích kdy se mu všechno začalo hroutit pod rukama, jsem byl dokonce dojatej. Knížka zahrála na moji melancholickou notu, zavrtala se mi hluboko pod kůži a teď den po dočtení na ni musím stále myslet. Takže pět hvězdiček je jasných. Už se těším na Podobu...

Tahle detektivka mě úplně dostala. Často se dokážu úplně sžít s hlavním hrdinou a prožívám s ním všechny emoce vytištěné na stránkách. Zde jsem s ním úplně srostl. Autorka mě od první stránky lapila díky neobvyklému stylu vyprávění. Připoutala mě k Robovi, nahnala mě do lesa, kde jsem se třásl strachy jako on, jeho vztah s kolegyní a kamarádkou jsem prožíval stejně silně jako on. Spoustu věcí bych udělal jinka než on a to mi drásalo nervy. V první třetině jsem cítil takové tajemné rozechvění, v prostřední vyslovený strach a na konci, kdy se autorka hrabe v Robově hlavě, jako by se hrabala v mé vlastní a mě bylo z něj i ze sebe na nic. A ještě po 2 dnech od dočtení se stále musím přesvědčovat, že to není doopravdy, že to je knížka, je to jenom jako. Nejsilnější čtenářský zážitek roku 2010.

Nepatřím mezi nadšené čtenáře kriminálek. Autoři si se čtenářem jen pohrávají a možnost přemýšlet, kdo je pověstným zahradníkem, jim záměrně omezují nedostatkem informací. Přesto jsem po knize herečky a spisovatelky Tany French sáhl s nadšením – jednak proto, že jde o irskou autorku, a jednak proto, že získala Edgara v kategorii nejlepší prvotina (Edgary jsou určeny pro americké autory. Tana je sice označovaná jako irská autorka a vyrůstala mj. v Irsku, ale narodila se v USA a má dvojí občanství ...more Nepatřím mezi nadšené čtenáře kriminálek. Výchozí bod je celkem jednoduchý: v Knocknaree, irské vesničce poblíž Dublinu (vesnice opravdu existuje, ale leží přes 200 km od Dublinu), se najde tělo mrtvé dívky. Případ dostane na starost dvojice vyšetřovatelů Rob Ryan a Cassie Maddox. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak se hned zkraje (v anotaci, tedy nic neprozrazuji) dozvídáme, že Rob v Knocknaree žil jako dítě a že v té době někdo zavraždil jeho dva kamarády. Případ je samozřejmě zapeklitý, vyšetřování se dostává do slepých uliček, občas někoho zasáhne blesk geniality nebo záchvat vzpomínek. To, co knihu řadí mezi ty výrazně lepší, je kromě vcelku ucházející zápletky jiskření mezi oběma detektivy a vývoj jejich vztahu vedle postupně se rozplétající záhady. Dále k tomu můžeme přiřadit autorčin smysl pro humor a schopnost vhodně přizpůsobovat psané slovo místu a době. Počet postav je zvládnutelný (i když neškodí si je vypsat vedle na papír včetně vazeb mezi nimi a Robem) a spíše než vypjatých situací se dočkáme náhledů do psychologie vyšetřování a vztahů. Milovníci irských reálií si také přijdou na své. Kromě odkazu na věčný déšť se mohou občas projít s detektivy centrem Dublinu nebo hledat skryté krásy ostrovního života. Samozřejmě nic není ideální. Kniha má pár slabých míst. Především je to přibližně ke konci první třetiny, kdy kromě detektivů zřejmě tápala i autorka, a tak se babrala v Robově hlavě namísto toho, aby vyšetřování popohnala o kousek dál. Podobná situace, kdy se Rob zdlouhavě a nudně zabývá sám sebou, je skoro v celé, poslední třetině. Kniha mohla být o sto stránek kratší a myslím, že by jí to prospělo. Když jsem přemýšlel o celkovém hodnocení, nejprve jsem se klaněl k pěti hvězdičkám z pěti. Ale pak jsem si uvědomil, že v tom hraje má slabost pro irské autory a výsledek přehodnotil. Kniha je velmi dobrá, ale ne naprosto skvělá. Dávám tedy čtyři body s tím, že převedeno na procenta by to bylo trochu víc – řekněme zasloužených 85 %.