Hlavní hrdinka Šárka stojí před velkým rozhodnutím. Je jí 35 let a jejímu příteli již 70. Můžou spolu být i nadále, nebo bude „lepším“ řešením samotářský Bartoloměj. Navíc má Šárka tajemství, kvůli kterému musí své problémy vyřešit co nejrychleji.

Tato kniha je pokračováním knihy Schovávaná. Ač by se Tichá pošta dala číst i jako samostatný příběh, rozhodně doporučuji vzít to pěkně popořádku. V první knize se seznámíte se všemi hrdiny natolik, že dobře pochopíte jejich chování v tomto příběhu. Rozhodně už jen to, jak k sobě knihy nádherně ladí obálkou, je potřebujete mít obě dvě 😊

Hned zkraje Tiché pošty mě zaujal citát, který je uveden na začátku knihy a věděla jsem, že to bude skvělé čtení. Nespletla jsem se. Ponořila jsem se do příběhu a prožívala jsem osudy jednotlivých hrdinů. Střídají se nám tu vypravěči, tak alespoň vidíte, co si o jakém problému myslí i ostatní. Ač jsem se Šárkou v určitých věcech nesouhlasila a chovala bych se jinak, byla mi svým chováním i tak sympatická, a to je pro to, abych se sžila s příběhem, důležité.

Není tu jen romantika, jak by se dalo podle anotace očekávat, jsou tu i vážná témata, která se musí řešit v běžném životě, a tak nám jsou blízká a snadno se v nich najdeme. Určitě tu najdete i vtipné pasáže a musím říct, že nejednou jsem se musela smát i nahlas.

V knihách mám ráda, pokud je v nich zmínka o dalších knihách a muzice a toho jsem si v tomto příběhu opravdu užila do sytosti.

Někdy mám u knižních pokračování problém, že už nedosáhnou kvality prvního dílu, tady se to však nestalo a místy mi tato kniha přišla ještě lepší než Schovávaná. Konec je lehce otevřený, tak se těším, zda nás autorka překvapí i dalším pokračováním. Já bych se za Šárku přimluvila 😊