Andy mě asi poprvé v životě donutil přát si, aby ...
Knihkupci ze Smíchova, 29.9.2022
Andy mě asi poprvé v životě donutil přát si, aby zrovna "tahle postava" nebyla vrah. Ale jestli je to správně? Nedokážu říct.
U detektivek platí, že by vás měly až do samého konce udržovat v napětí, což tady fungovalo skvěle. Opravdu jsem si užívala všechny ty detaily z policejní práce, včetně hromady papírování, a do samého konce jsem i očekávala nějaký ten šokující zvrat. Dva podezřelí u výslechu? Ale no tak, určitě to nebude ani jeden z nich. A nebo jsou vrahem oba! Na tu krádež z mezihry jsem během čtení dočista zapomněla. Takhle strhující Andyho kniha je.
Příběh sleduje vícero postav, z nichž každá vnímá svět odlišněji, svým filtrem a zkušenostmi. Udělat vedlejší postavy dost živé na to, aby mohly převzít děj, je jedna z nejtěžších a nejrozmanitějších autorských výzev. Kdyby náš milý detektiv inspektor Ford zcela nečekaně a martinovsky zemřel, pořád bych si tu knihu velmi ráda dočetla za jednoho z jeho kolegů. A ano, pojďme si teď chvíli povídat o jeho kolegyních, zářných příkladech silné a nezávislé hrdinky, jak to vyžaduje dnešní společnost. Přestože tohle všechno jsou, konfrontují se s morbidními scénami z místa činu, čelí spánkovému deficitu, komunikují s agresory a hrdě vzdorují nepohodlnosti špatně sepnuté podprsenky, jsou všechny zároveň uvěřitelně křehké, zranitelné a dělají chyby. Kdo potřebuje kapitánku Marvel, když může mít chytrou a drsnou Lisu Mooreovou, které se třese hlas po útoku vraha? Nebo je tady Jools, která s sebou vleče kříž katolické výchovy, ale zároveň se touží prosadit a vyrůst. Jools je vážně skvělá, mimochodem. Další úžasně napsanou ženskou hrdinkou je Fordova milostná zápletka na autistickém spektru Hannah, jejíž roztomilé zvyklosti a smrtící upřímnost vás nejednou zahřejí u srdce. Vybrat k hlavnímu hrdinovi takovou parťačku chtělo koule, ale provedeno to bylo s elegancí. Už teď se těším, až se o její minulosti dozvím víc.
Ale abych tady nevzdychala jen nad těmi úchvatnými hrdinkami, musím ocenit citovost detektiva inspektora Forda, který se jako vdovec potýká s výchovou puberťáka sám. Andy neměl rozpaky nechat Forda uronit jednu dvě slzičky, díky čemuž jsem k tomu neměla daleko ani já. Rodinné scény jsou rozhodně jedny z nejlépe napsaných. Co mi naopak nedávalo smysl byly Fordovy výčitky. Z anotace nabudete dojmu, že muselo dojít k něčemu příšernému, že možná, doufejme, hlavní hrdina nebude tak úplně klaďas, jenomže... Ač uznávám, že nápad s horolezectvím není vůbec marný, vlastně naopak, nehoda sama o sobě vyznívá neuvěřitelně absurdně. Proč? Jde o kataklyzma Fordova života, zlomový bod "před a po", a vy čtete a nechápete, proč tomu nešlo zabránit. Ford se považuje za vraha z důvodů, které mi nedávají smysl, ale možná jsem jen moc otrlá na takovou patetickou slaďárnu.
Nehoda v první kapitole je ovšem ten jediný a taky polední okamžik, kdy jsem si mohla stěžovat na nedostatek násilí a nebo uvěřitelnost. Detailně popsaná vražda v následující části mi bohatě doplnila rezervy. Ford pak vstupuje na scénu skoro jako zvláštní agent Will Graham, analyzuje místo činu a vžívá se do mysli psychopata. A že bude mít z čeho vybírat!
Matty, zřízenec v nemocnici, je jednou z nejznepokojivějších postav, kterou jsem měla tu čest poznat. Kéž bych ho nepoznala tolik. A co teprve jeho žena! Naproti tomu Charles Abbott, primář hematologie a "psychopat na vedoucí pozici", je mistrně napsaným antagonistou, na kterého pěje ódy většina recenzentů. Z dobrého důvodu. Charles je arogantní, pompézní a nesnesitelný, ale nakonec i docela nápomocný při vyšetřování. A ano, Ford ho nemá rád. Scény s nimi jsem si rozhodně užívala víc, než Forda s Hannah a jejich neobratné sbližování.
Bráno kolem kolem, jsem nadšená. Kniha je prvním dílem Fordovy série, přesto budí dojem, že jste naskočili do rozjetého vlaku a všechno, co jste doposud minuli, na vás teprve čeká.
Je toho dost. Je toho dost, co ještě zbývá prozkoumat.