Tak tohle jsem si hodně užila :o) Myslím, že už vím čím si budu krátit čas čekáním na dalšího Cartera. Napínavé, neotřelé a svěží. Ford a obzvlášť Hannah jsou sympatickou vyšetřovací dvojicí.

Andy Maslen rozjel sérii s novým vyšetřovatelem. Ten má samozřejmě osobní problémy, ale také kouzlo a důvtip, nevidím v něm klišé detektiva. Bavil mě on i zbytek vyšetřovacího týmu. Samotný příběh mi přišel napínavý, jak se na správnou detektivku sluší. Nic v ději se mi nezdálo přehnané ani ucourané, naopak to pěkně odsejpalo a kolem vraha se postupně utahovala smyčka spravedlnosti. Vím, že budu vyhlížet další díly série.

Andy mě asi poprvé v životě donutil přát si, aby zrovna "tahle postava" nebyla vrah. Ale jestli je to správně? Nedokážu říct.
U detektivek platí, že by vás měly až do samého konce udržovat v napětí, což tady fungovalo skvěle. Opravdu jsem si užívala všechny ty detaily z policejní práce, včetně hromady papírování, a do samého konce jsem i očekávala nějaký ten šokující zvrat. Dva podezřelí u výslechu? Ale no tak, určitě to nebude ani jeden z nich. A nebo jsou vrahem oba! Na tu krádež z mezihry jsem během čtení dočista zapomněla. Takhle strhující Andyho kniha je.
Příběh sleduje vícero postav, z nichž každá vnímá svět odlišněji, svým filtrem a zkušenostmi. Udělat vedlejší postavy dost živé na to, aby mohly převzít děj, je jedna z nejtěžších a nejrozmanitějších autorských výzev. Kdyby náš milý detektiv inspektor Ford zcela nečekaně a martinovsky zemřel, pořád bych si tu knihu velmi ráda dočetla za jednoho z jeho kolegů. A ano, pojďme si teď chvíli povídat o jeho kolegyních, zářných příkladech silné a nezávislé hrdinky, jak to vyžaduje dnešní společnost. Přestože tohle všechno jsou, konfrontují se s morbidními scénami z místa činu, čelí spánkovému deficitu, komunikují s agresory a hrdě vzdorují nepohodlnosti špatně sepnuté podprsenky, jsou všechny zároveň uvěřitelně křehké, zranitelné a dělají chyby. Kdo potřebuje kapitánku Marvel, když může mít chytrou a drsnou Lisu Mooreovou, které se třese hlas po útoku vraha? Nebo je tady Jools, která s sebou vleče kříž katolické výchovy, ale zároveň se touží prosadit a vyrůst. Jools je vážně skvělá, mimochodem. Další úžasně napsanou ženskou hrdinkou je Fordova milostná zápletka na autistickém spektru Hannah, jejíž roztomilé zvyklosti a smrtící upřímnost vás nejednou zahřejí u srdce. Vybrat k hlavnímu hrdinovi takovou parťačku chtělo koule, ale provedeno to bylo s elegancí. Už teď se těším, až se o její minulosti dozvím víc.
Ale abych tady nevzdychala jen nad těmi úchvatnými hrdinkami, musím ocenit citovost detektiva inspektora Forda, který se jako vdovec potýká s výchovou puberťáka sám. Andy neměl rozpaky nechat Forda uronit jednu dvě slzičky, díky čemuž jsem k tomu neměla daleko ani já. Rodinné scény jsou rozhodně jedny z nejlépe napsaných. Co mi naopak nedávalo smysl byly Fordovy výčitky. Z anotace nabudete dojmu, že muselo dojít k něčemu příšernému, že možná, doufejme, hlavní hrdina nebude tak úplně klaďas, jenomže... Ač uznávám, že nápad s horolezectvím není vůbec marný, vlastně naopak, nehoda sama o sobě vyznívá neuvěřitelně absurdně. Proč? Jde o kataklyzma Fordova života, zlomový bod "před a po", a vy čtete a nechápete, proč tomu nešlo zabránit. Ford se považuje za vraha z důvodů, které mi nedávají smysl, ale možná jsem jen moc otrlá na takovou patetickou slaďárnu.
Nehoda v první kapitole je ovšem ten jediný a taky polední okamžik, kdy jsem si mohla stěžovat na nedostatek násilí a nebo uvěřitelnost. Detailně popsaná vražda v následující části mi bohatě doplnila rezervy. Ford pak vstupuje na scénu skoro jako zvláštní agent Will Graham, analyzuje místo činu a vžívá se do mysli psychopata. A že bude mít z čeho vybírat!
Matty, zřízenec v nemocnici, je jednou z nejznepokojivějších postav, kterou jsem měla tu čest poznat. Kéž bych ho nepoznala tolik. A co teprve jeho žena! Naproti tomu Charles Abbott, primář hematologie a "psychopat na vedoucí pozici", je mistrně napsaným antagonistou, na kterého pěje ódy většina recenzentů. Z dobrého důvodu. Charles je arogantní, pompézní a nesnesitelný, ale nakonec i docela nápomocný při vyšetřování. A ano, Ford ho nemá rád. Scény s nimi jsem si rozhodně užívala víc, než Forda s Hannah a jejich neobratné sbližování.
Bráno kolem kolem, jsem nadšená. Kniha je prvním dílem Fordovy série, přesto budí dojem, že jste naskočili do rozjetého vlaku a všechno, co jste doposud minuli, na vás teprve čeká.
Je toho dost. Je toho dost, co ještě zbývá prozkoumat.

Slibný začátek nové detektivní série s detektivem Fordem a s jeho kolegyní z forenzního oddělení Hannah. Sériový vrah posedlý krví.
Čtivé, příběh má spád.

Tajuplná anotace toho moc neprozradí (naštěstí), a tak jsem šla do čtení poměrně opatrně a s rozvahou, abych nebyla nakonec moc zlamaná. Měla jsem ji připravenou jako víkendové čtení... a hle! Začetla jsem se a během odpoledne jsem i dočetla!

Temná hra je výborná kniha! Čtivá, napínavá, není zde nouze o různá překvapení, dokonce ani o trochu humoru. Sedl mi nejen styl psaní, ale také postavy. Henry Ford je sympaťák, očividně i velmi pěkný chlap, který jako správný paličák dá hodně na svůj „první pocit“. Vychovává sám dospívajícího syna, a tak je občas rozpolcen, protože jak práce, tak i syn jsou pro něj vším.

V příběhu nesledujeme jen vyšetřovací linku, ale máme možnost se seznámit i s dětstvím vraha, nebo také s obětmi. A že to nebude moc veselé, je asi každému jasné. Pokud patříte mezi thrillerové čtenáře, kterým nevadí krev, nebo sem tam i nějaká ta nechutnost (jsou rozhodně i nechutější knihy), je to přesně kniha pro vás.

A jako „bonus“ přidám infomaci, že v zahraničí už vyšly i další díly této série, které jsou hodnoceny ještě lépe, než tento. Myslím že se máme rozhodně na co těšit!

Výborně napsaná detektivka, do poslední chvíle není jasný pachatel.

Temná hra je detektivka, která vás pohltí a nenechá vydechnout od první kapitoly. S inspektorem Fordem sledujete jeho rodinné drama, odhalujete zločin a zároveň nahlížíte přímo do oblasti kriminalistiky. Jak se vyvíjí vyšetřování, tak jsem jako čtenářka měla samozřejmě své tipy na vraha. Jenže autor si s vámi tak hezky pohrává, že už pak sami nevíte, jestli je to ten nebo ten. Napětí trvá až do posledních stránek. Mohu doporučit.

Obstojně splnila mé nároky na detektivku. A mezi ty patří hlavně: - vyšetřovatel, co mě baví - případ, který není moc zbytečně překombinovaný/ zašmodrchaný a ty máš šanci, když dáváš bacha, pachatele uhodnout - a spád, který tě nutí číst pořád dál. Ale přesto to není taková pecka, jako třeba Muži, kteří nenávidí ženy, Nesbo, nebo Kaštánek... Ale detektivkáře určitě potěší, co jim stačí výše zmíněné aspekty a nemají temnou duši, jak já. :-D Ještě musím zmínit sympatické krátké kapitoly; jednu úžasnou asociální postavu, díky které budu v sérii pokračovat; věrohodně popsaný postup vyšetřování a váhání mezi možnými pachateli do poslední chvilky spolu s hlavním detektivem. Pecka!