Velmi přímočaře psaná kniha, která Vás chytne svou autentičností a strhujícím zaujetím autora, zjevně velkého workoholika. Psaní o nedávné Číně je velmi dobrým vhledem do stavu a nerovností tamní společnosti, než jaký mnohdy poskytly zprávy. To proto, že je plastičtější a intenzivnější svojí délkou. Vřele doporučuji.

Tento knižní počin je dalším jednoznačným aspirantem na povinnou četbu všech konzumentů volebního práva. Je to jedna z knih, u nichž obsah vítězí nad formou, která je syrová a místy snad až úsečná. Každý člověk s alespoň základním přehledem o situaci ve světě určitě tuší, že se čínský lid nemá zrovna jako v bavlnce a že k demokracii má politické zřízení Číny vskutku daleko. Etzlerem předkládaná realita je ale naprosto šokující a autor se nebojí vmést do čtenářovy tváře nepříjemnou pravdu, před kterou celý 'západní' svět zavírá oči a nalhává si, že to přeci nemůže být tak zlé, vždyť žijeme v jednadvacátém století, ve kterém se takové věci nedějí! Dějí, ale není to zlý, je to horší, než si vůbec dokážeme představit! Varování pro čtenáře: Kniha způsobuje morální kocovinu a environmentální depresi.

Tuhle knížku by si měl přečíst každý, kdo volí komunisty, nebo fandí Rusku a jim podobným. Je to opravdu hrůzný a smutný příběh o totalitě, nesvobodném životě a obyčejných lidech, kteří se stávají obětí totalitních režimů.

Tohle je kniha, která rozhodně stojí za přečtení i přesto, že se o Čínu nijak zvlášť nezajímáte. Díky ní se totiž o Čínu nejspíš zajímat začnete. Tomáš Etzler své působení v této zemi popisuje bez politické korektnosti a bez příkras, mnohdy dosti jadrným jazykem. Svůj negativní vztah k této zemi nijak nezastírá a politické zřízení, které má katastrofální dopady na většinu populace, otevřeně kritizuje. Líbí se mi, že se jako správný novinář nenechal strhnout k odsuzování všeho a všech, ale že se snaží přinášet poctivé svědectví. Navíc je zřejmé, že je zvyklý v krátkém čase zprostředkovat srozumitelným a atraktivním způsobem velké množství informací, takže se kniha velmi dobře čte. Závěr, který jsem si po přečtení knihy učinila já, je, že situace v Číně je ještě o mnoho horší, než jsem si myslela.

Svižně napsaná kniha, velmi silné příběhy, jeho pocity z prvních dní v Pekingu, uhelné peklo v Shanxi, skvělá kapitola, kde doprovází sezonní dělníky na cestě domů do vesnic v Sichuanu v přeplněném hardseatu, šok z Pekingského západního nádraží, šok z toho, jak vypadá rodinny život chudých číňanů,....vubec jeho zkušenosti z čínského venkova jsou velmi autentické. Milion lidi čekajicích na vlakv Kantonu, jizdenky prodané na příštích 6 dní a přesto je u 150ti pokladen pořád fronta na dva dny....kdokoli žil par let v posledních třiceti letech v Číně a pohyboval se trochu na venkově si zavzpomíná na vlastní zážitky. Píše to se soucitem k těm lidem, k desitkám milionů lidí na čínském venkově, v průmyslových zonách a na stavbách ve velkých městech na východě, kteří žijí v podnímkách jaké si neumíme představit. Oni museli ten čínský ekonomický zazrak odpracovat, a často zaplatit životy v pro naprosto nelidských podmínkách. Normalní člověk z Evropy si na čínském věnkově popláče, je to často spíš peklo na zemi….
Je to napsané humanisticky, ale zarověň pan Etzler neskrývá svoje názory. Za to, že v Číně žije třetina lidí bez splachovacího záchodu, pitné vody a bez čistého vzduch, bez šance na kvalitní lékařskou péčí, bez pojištění, v rozpadlých nebo jen rozestavěných domech bez topení a bez nabytku, bez jakékoli šance odsud zmizet - za to může vládnoucí vrstva korupčniků a komunistů. Těm jde jen o jediné, o jejich konta, a co se stana s nějakými rolníky nebo dělníky je nezajímá…
Neviděl jsem nikdy ani minutu reportaže pana Etzlera, ale tohle je skvěla kniha, Tomáši, respekt a díky.