Valentine si žije ve šťastném manželství, je provdaná za zámožného bankéře a nic ji nechybí. I přesto krade. Ne kvůli tomu, co krade, ale pro pocit, který u krádeže zažívá. Je kleptomanka. A svádí to i na dědičnost, neboť ženy v její rodině to měly podobné. Vše jí prochází až do doby, než přijde předvolání na policii, poté věci naberou rychlý spád….

Od této knihy jsem dostala přesně to, co sliboval název – zpověď kleptomanky. Její pocity, při tom, když krade, její myšlenky na to, že by měla přestat, ale je to silnější než ona. Je to závislost jako každá jiná. A jelikož ráda čtu o lidské psychice, nemocech, závislostech, tak se mi kniha moc líbila.

Je zde skvěle ukázán kontrast malých krádeží kleptomanů a velkých zlodějských machinací bohatých a mocných.

Co mi zde trochu vadilo, tak dlouhé popisy toho, co je kleptomanie, jak a zda se dá léčit, jak se na ni dívá medicína. A druhý problém jsem měla u jednoho nečekaného odhalení, které mi přišlo jako moc prvoplánové.

Ale jinak moc zajímavá novelka, která dává nahlédnout do duše kleptomana.

Nemůžu si pomoci. Tak bych shrnula děj této knihy. Zpočátku mi dělalo problém se začíst, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem vytrvala. Přece jen sonda do myšlení kleptomana se mi nedostane do ruky každý den. Právě tuto otevřenost bych vyzdvihla.