Není to novinka, ale já jsem se k ní dostala až teď. A stálo to za to. Osudy Židů byly zpracovány už mnohokrát. Tentokrát sledujeme osudy židovské dívky Zuzany od dětství (v radosti a blahobytu), přes dospívání (na počátku války) do dospělosti (v koncentračním táboře a pak v poválečném rodném městě). Spolu s nimi také životní příběhy jejích dvou kamarádů, kteří jsou oba do ní zamilovaní. Je to příběh drsný, dobře napsaný, doporučuji.

Katalpa opět dechberoucí. Naprosto doporučuji k přečtení.

Moc pěkná kniha, čte se jedním dechem. Nechybí romantika ani syrovost. Řeknete si, tak to asi mohlo vypadat...
Vřele doporučuji M.V.

Jednoduchá a strohá obálka knihy - srdce a židovská hvězda. Láska a židovská dívka. Zprvu sladké dětství, potom dospívání se dvěma kamarády a nakonec peklo. Dospělost v lágru a ještě horší život po návratu. Na zvláštní strohost vět si po pár stránkách zvykneme, stejně jako na absenci přímé řeči. Jak se člověk začte, už ho kniha nepustí.

Jednoznačně doporučuji přečíst. Začátek idylický a postupně s přibývajícím válečným časem se příběh stává syrovější, dospělejší...

Zpočátku laskavý příběh, který se stane postupně tak syrovým, až se vám tají dech.
Sladké dětství v cukrovaru se mění v drsné dospívání za protektorátu a v koncentračním táboře, ale snad ještě krutější dospělost po návratu domů. Líbil se mi i autorčin strohý styl vyprávění, který zcela odpovídal příběhu.
Určitě doporučuji L.K.

Klobouček před paní autorkou, ona prostě umí psát, a to výborně. Stejně tak jako knížka Doupě mě nadchnula i tato, snad ještě víc, protože žádné slovo v této knížce není navíc. Autorka navíc působí, že píše velmi stroze, úsečně, ale čtenář si na to velmi rychle zvykne a mě osobně to absolutně vyhovuje. Vše je totiž na první dobrou jasné, srozumitelné a zřejmé, působí to až tzv. čistě. Hned víte co vám chce autorka sdělit a předat. Rozhodně knížku doporučuji, je skvělá.

Příběh Zuzany, která se narodí do bohaté rodiny cukrovarníka. Užívá si krásné dětství plné přátelství a zábavy. Dospívá v krásnou a chytrou slečnu. Vše však má jeden háček – je to Židovka. Kniha o životě, o lásce, o ztrátě. Tohle byla úžasná knížka! Moje první od autorky, ale rozhodně ne poslední. Moc mě uchvátil její styl psaní, který je strohý a jednoduchý, avšak krásný. Nečekejte žádné dlouhé popisy a vysvětlování. Krátké věty, které umocňují pocity a kladou důraz přesně na to důležité. Moc mě bavilo, jak autorka zdůraznila drobnosti, které Vás donutí se zamyslet nebo třeba pousmát. Absolutně úžasné jsou její přirovnání: „Dětství z nich vyvane, jako když se otevře okno a zafouká vítr…). Text byl syrový a upřímný. Na nic si prostě nehrál. Kniha je rozdělena na tři části – dětství, dospívání a dospělost, a na každé z nich vidíte, jak proměnu člověka, tak hlavně proměnu té doby a celého světa. Kniha je plná emocí, je smutná, silná, s nečekaným koncem. Mě si naprosto získala. Dostane i Vás?

Třicátá léta dvacátého století, malé městečko Holašovice. Zuzana, Hanuš a Jan. Zpočátku nerozluční přátelé. Jeden se později stane láskou na celý život, druhý utrpením.
Šťastné a téměř bezstarostné DĚTSTVÍ následované DOSPÍVÁNÍM za příchodu německé okupace. Zuzanin židovský původ jako předurčení k transportu do koncentračního tábora. Nevyhnutelná DOSPĚLOST.
Příběh o vnitřní síle, téměř neoblomné vůli žít, o lásce, zradě, bolesti. Příběh o lidství a lidské krutosti...
Stále cítím silnou potřebu znovu se ke knize vrátit, ale odložit ji dřív než skončí DĚTSTVÍ... a už nikdy nečíst za jeho hranice.

Tak trochu jiný příběh o lásce. Příběh Zuzany, Jana a Hanuše. Třech kamarádů, kteří se spolu přátelí od dětství. Zažijí spolu krásné bezstarostné léto, které bohužel netrvá věčně. Vše má jeden háček – Zuzana je Židovka. Kniha o životě, o lásce, o ztrátě. Styl je strohý, bez květnatých vět a přímé řeči. K tomuto příběhu se však hodí. Kniha mě osolovila.

Pořád mi připadá, že napsat milostný trojúhelník na pozadí dramatických událostí, není nic originálního. JENŽE v knize jde také o formu, i když se na to teď nějak zapomíná. A tu má Katalpa skvělou. A tak nic nevadí, že to tady vlastně všechno už bylo. Protože text je tak podmanivý, že se od knihy, když budete mít podmínky, nebudete chtít odloučit a budete muset dočíst skoro v jednom zátahu.
Při i po dočtení mám stále stejný vjem: Jako bych sledoval slunce od jeho zářivého vzestupu, až po úplný západ. Zuzana se nejprve koupe v jeho záři, aby na konci zůstala docela zahalená ve tmě.

Znáš ten pocit, že spisovatel/ka píše přímo pro tebe?
Tak přesně ten na mně ulpívá při čtení jakékoliv knihy Katalpy. A bylo tomu tak i tady. Dostala jsem, na co jsem čekala
Jazyk byl živočišný a hmatatelný.
Na začátku vpluješ do 20. let v jedné vesničce. Sleduješ dospívání vymodlené holčičky majitele místního cukrovaru - vše je sladké a nadýchané jak obalené cukrovou vatou, obklopené láskou a blahobytem. Sotva se ponoříš do Zuzanina dětství, kde hlavní roli přebírá přátelství s dvěma výrostky, začne se do děje plížit Hitler. A je jasné, že vzhledem k židovským kořenům cukrovarské rodinky děj přitvrdí.
S každým dalším nařízením a zákazem proti židům stoupají beznaděj a bezmoc a propad na samotné dno je trpký v kontrastu s předešlým pohádkovým životem. Vše se točí okolo Zuzany a lidí, co ji obklopují. Katalpa tě smýká řádky rozpitvanými charaktery zkoušenými dobou. Ukazuje, že válka vytáhne z lidí to nejlepší i to nejhorší a je strašně těžké hledat hranici a hlavně to zpětně v čase míru soudit. Styl Katalpy je zvláštní a rozpoznatelný. Připrav se na zkratkovitost, ne moc chronologickou návaznost kapitol. Odsekané věty. Na přímou řeč se musíš soustředit - nepoužívá uvozovky.
Pro každého to asi nebude košér, ale já se klaním nad tou temnotou a krásou, co dokáže vytvořit mezi řádky.