Hanka z Perlovky píše:
Děj tohoto historického románu navazuje na proslulé Kladivo na čarodějnice.
Na losinském panství pomalu dohasínají ohně upálených čarodějnic a utichá běsnění inkvizitora Boblinga, který však stále číhá opodál. Na zámku dospívá princezna Anna Vilemína a nachází přátelství i první lásku u Michala, syna velkostatkáře, který ji učí jízdě na koni. Dívka je zpočátku zcela izolovaná od okolního světa, jako jediného spojence a důvěrníka má obyčejné skleněné korálky, které jí daroval doktor, jenž ji vyléčil z těžké nemoci. Tyto „sklíněné“ korálky jsou jí zprostředkovatelem komunikace s vnějším světem, do kterého jí pomáhá proniknout i Michal.
Charakter postav se postupně vyvíjí, nechybí důkladný popis jejich pohnutek, myšlenkových pochodů a prozření – velmi dobře popsány jsou postavy doktora a komorníka (jejich dialogy o víře).
Tato kniha si určitě nezaslouží, aby zapadla, po delší době je to opravdu dobrý historický román napsaný s použitím neotřelých výrazových prostředků.

Mám za sebou 1. díl z celkově tří, kdy milostný příběh ještě ani nezačal. Čte se to nádherně, je to napsáno velmi pěknou češtinou. Téma knihy je popsáno výše a na to, že je to autorova prvnotina, je to naprostá paráda, obsahově, formou i jazykem. Autor je IT (jako já ;-) a matfyz (jako já ;)) a má to hodně dobře rozmyšlené. I shrnující informace o čarodějnických procesech jsou vloženy do textu velice šikovně. Uvidíme kolik toho napíše v budoucnu, snad nezůstane autorem jedné knihy... Vřele doporučuji a jdu zase číst. Děkuji
jba