Kniha vyjde i v češtině pod názvem Piraně. Jinak Roberta Saviana asi znáte spíše díky jeho reportážním knihám o neapolské mafii a obchodu s narkotiky jako je například Gomora. Ale tato kniha je autorova první beletristická kniha.
— I když se změnila forma. tedy non-fiction na beletrii, tak námět – tedy neapolská mafie – se nijak nezměnil. A ač se mi líbila už ta Gomora, tak i tahle kniha je hodně velký nářez.
— Hlavní hrdina této knihy je středoškolák Nicolas Fiorillo, který brzy získá přezdívku Maharadža. A jelikož žije v neslavně známé neapolské čtvrti Forcella, tak sní o tom, že jednou bude šéfem své vlastní mafiánské rodiny. A jelikož se v něm dobře doplňuje inteligence, cílevědomost a tvrdost, tak se pomalu začíná dostávat v potravním řetězci nahoru.
— Chvílemi sledujete běžný život puberťáků, kteří paří fifu na konzoli, vytahují se jeden na druhého a vzájemně citují hlášky ze známých mafiánských filmů. Vlastně dělají téměř to samé, co dělají normální puboši z českých sídlišť. Ale pak se vše změní a vy sledujete, jak školák střílí z opravdové zbraně do jiného člověka. Nebo když Nico předloží svému kamarádovi velmi drsnou výzvu, jak odčinit poměrně banální přestupek. Všem to změní postoje i životy.
—- Kniha je dobře napsaná a má spád ale není to rozhodně moc příjemné čtení. Je to hodně drsné a je vidět, že Saviano ví o čem píše. V Gomoře svět neapolské mafie zmapoval jako dokumentarista a tady vypráví příběh každodenního života v jedné části Neapole. Ale ta autenticita je hodně cítit i tady. Rozhodne ji také doporučím.