Myslíte si, že vozit děti do školky a setkávat se s ostatními rodiči je pohoda? Tak to jste na omylu! Pokud máte ve svém okolí matku, která jezdí ve velkém SUV, vozí svoje děti na všemožné kroužky, myslí si, že její děti jsou výjimečné tak musíte udělat jedno. Vezměte nohy na ramena a utíkejte! I já jsem pár "MATEK" ve svém okolí v knize poznal :-)

Víte co, ta knížka není o hezkých věcech. Je o šikaně, domácím násilí, rozvodech a protestujících puberťácích. O traumatech, které vyústí ve vraždu. Ale přijde mi to celý hrozně plochý. Takovýhle témata a tolik vážných témat v jedné knize. A přitom se zároveň dokola řeší stejnou měrou, jestli Jane žvýká žvýkačky nebo nosí utáhnutý culík, všechno je prostě kalamita. Zároveň se řeší nevěra chůvy a manžela, taky krize, že je Madeline už 40 let. A přitom prostě nic. Tak nějak se to vás nedotkne. I když se spisovatelka snažila zasadit to do „normálních“ životů „obyčejných“ lidí. Jako, že byste to mohli bejt i vy, ale prostě je to celý takový přitažený za pačesy. Já chápu, že lidi lžou. Že přiznat domácí násilí je těžké a když někdo obviňuje vaše dítě, že někoho šikanuje, necítíte se dobře. Ale dalo by se to napsat asi tak stokrát líp.