Velmi zajímavé a poučné čtení. Z mého vnímání byl někdy popis událostí zmatený, nebylo pro mě jasné, zda se jedná o skutečnost nebo o představy autorky. Sama jsem se pohybovala v prostředí dětských domovů jako vychovatelka, a byla jsem přítomná u umisťování dětí do náhradních pěstounských či hostitelských rodin. Takže jsem měla nějakou představu, jak náhradní rodiče fungují a jak vnímají chování těchto dětí. Velmi dobře si umím představit popisované situace, ve kterých byly hlavně city matky a Anežky. Ze samotného závěru knihy jsem nabyla dojmu, že si matka stále přeje návrat Anežky, přestože ji předtím ze svého života odstrčila, že mateřské pouto je přece jen to nejsilnější.

Silný příběh, dobře napsané, rychle přečteno, ale postavy matky silně nesympatická, nemohla jsem s ní soucítit ani v jednom momentě, i když chápu, že někdo jiný by ji třeba pochopil...A o tom to je. Myslím, že každému ta kniha může dát něco jiného...

Příběh, ze kterého vám bude běhat mráz po zádech, ale tak skvěle napsaný, že se nedokážete odtrhnout.

Tohle bylo opravdu silné. A dobře napsané.

Cesta ženy od obrovské touhy po dítěti přes vyrovnávání se s nechtěnou realitou až po v podstatě očekávaný konec.

Knihu jsem brala do ruky ve stavu, kdy jsem už vůbec netušila, proč jsem si ji koupila, myslím že pro některé citlivější těhotné to není úplně ideální volba, ale obecně mohu opravdu naprosto doporučit přečtení. Zase jsem jednou zvládla přečíst knížku za dvě odpoledne...