Podobné tituly

Osm povídek, tak trochu absurdních, ale ne o moc víc absurdních než život sám. To je kniha Amose Oze, jednoho z nejpřednějších současných izraelských spisovatelů, oceněného mj. Mírovou cenou německých knihkupců (1992), Izraelskou cenou za literaturu (1998), Goethovou cenou (2005) a Cenou prince Asturského za literaturu (2013).
Scény z venkovského života nám v průběhu osmi povídek představují izraelskou společnost v malém městě Tel Ilanu. Každý zná každého a všichni (skoro) o všem ví. Poklidný a stereotypní život vesničanů však narušují ne úplně běžné události, které zastihnou hlavní aktéry. Přicházejí nezvané záhadné návštěvy nebo naopak nepřicházejí očekávané a pozvané. Zpod domu bývalého politika Pesacha Kedema a jeho dcery Rachel, učitelky literatury, se ozývají záhadné zvuky kopání. Starostova žena se ztratí a jediné, co po sobě zanechá je vzkaz, ve kterém svého muže nabádá, aby se o ni nebál. A všechny tyto události jsou zasazené mezi jejich obvyklé denní rituály, které někdy vyvolávají více otázek než zmíněné záhadnosti.
Poněkud frustrující čtení, ve kterém nechybí napětí ani humor, se odehrává v současném století, a přesto se v něm dnešní hektičnost odráží jen minimálně. Všechno je pod útlumem horkého léta a večera. Sousedi sedají na svých verandách, pijí limonády a nic nenaznačuje tomu, že by se mělo udát něco nepatřičného. Tento kontrast, normálního a podivného, provází celou knihou nekonkretizované neblahé tušení jejich střetu.
Trochu rozpačité vyvrcholení knihy v povídce „Kdesi daleko v jiné době“ nám pak dovoluje se na předchozí povídky podívat s odstupem, a přestože bychom se asi nedokázali identifikovat s každou postavou, chtěli bychom se z telilanského života dozvědět přece jen o něco více.