Na jedné straně ohromná radost z toho, že se u nás Poutník konečně také dočkal českého překladu - koneckonců se jedná o jedno z nejzásadnějších děl moderní americké literatury (nebo přinejmenším žánru tzv. "nature writing" - přírodní esejistiky, jakkoli autorka sama tuto nálepku odmítá), na druhé ale neskrývané rozčarování nad tím, jaký je (nebo spíš: jak typicky český je) výsledek.

Překlad sám o sobě je vcelku obstojný, byť místy snad poněkud těžkopádný, to samé už se ale nedá říct o dosti ledabylé redakční práci (výčet překlepů a jiných typografických neduhů by vydal na obsáhlý seznam), natož o celkovém "zjevu" - přemýšlím, kdy naposledy jsem vzhledem k obsahu nějaké knihy (ne, opravdu se nejedná o červenou knihovnu) viděl tak naprosto nevhodně/nevkusně zvolenou obálku (jen si zkuste pro porovnání dohledat dokonale padnoucí obálky polského či britského vydání...). Pro většinu čtenářů, troufám si říct, se již tak nejedná o kdovíjak atraktivní titul, prezentace podobně nešťastnou formou ale zaručuje, že kniha již od pohledu odradí i toho největšího odvážlivce, jakkoli by mohla obohatit jeho život jako málokterá jiná. Osobně mě rovněž zamrzelo, že v knize vyjma kratičkého medailonku nenalezneme nic dalšího o autorčitě bohaté a neméně pozoruhodné tvorbě; jedná se o první "dillardovskou" vlaštovku na české knižní scéně, tudíž by něco takého bylo záhodné a poučné zároveň.

Výše řečené sice nemusí nutně kazit požitek ze čtení, je nicméně poněkud nedůstojné s ohledem na estetický i duchovní potenciál, jaký se v knize skrývá. Upřímně tedy doufám, že někdy v budoucnu se Poutník dočká nového, důstojnějšího vydání - nejlépe snad v rukách jiného, na podobnou literaturu úžeji zaměřeného nakladatelství (v koutku duše si myslím na nakladatelství Paseka, kteréžto u nás věnuje příkladnou péči dílu H. D. Thoreaua, "filosofa od jezera Walden"). Do té doby každému spíše doporučuji číst knihu v některém z původních vydání...