(...) Je to poetické, melancholické a touhu po pokračování vyvolávající. Jenže příběh je po deseti letech bohužel opravdu u konce. Také proto se jmenuje, zcela v souladu s očekáváním, Tryzna.
(...) Všichni po svém pánu, ale třeba i tak trochu příteli, truchlí. Každý z nich ale musí pochopit, že vše se mění. Tvary, věky, představy. Všechno, co se mění, je pouze vnější forma. To, co přetrvává, je idea. Tu zabít nelze, bude existovat až do skonání věků.
Právě tento aspekt osobnosti Pána Snů se snaží vysvětlit meditativní a východní mystikou ovlivněný příběh Mistra Li, rádce císařova, vyhnaného kvůli spiknutí vlastního syna ode dvora, kamsi na poslední a nejvzdálenější výspu říše "Čchin". Kruh se uzavírá, něco končí, něco začíná. Platí to i zde.
