Popis: 1× kniha, vázaná, 432 stran, 15 × 21 cm, česky
Novinka o Alexandrovi Velikém se od většiny jiných publikací, zasvěcených tomuto tématu, liší tím, že její autor se nespokojuje pouze s odbornou dějepisnou výpovědí o velikých a někdy téměř nadlidských činech mladého makedonského krále, který...
Čeští čtenáři mají na téma zatím dostupné pouze knihy http://www.kosmas.cz/knihy/137569/alexandr-veliky/ http://www.kosmas.cz/knihy/142890/alexander-veliky-a-jeho-elitni-pechota/ nebo pokud milují beletrii jsou zde díla mistra Pressfielda http://www.kosmas.cz/knihy/127396/ctnosti-valky/ http://www.kosmas.cz/knihy/140364/afghanske-tazeni/ Což není málo, dávají nahlédnout na mnohé problémy života Alexandra Velikého. Na život Alexandra III. Velikého vzniká množství nových knih, ale jen málokterá za posledních 16 let přináší něco skutečně nového nebo zásadního, kromě několika kolektivních monografií, různých numismatických, epigrafických, archeologických studií, tak většinou čtenář nemá možnost poznat epochu a makedonského dobyvatele nově. Jaká je kniha Karla Richtera? V podstatně jde o pokus kombinovat beletrii, narativní historii z primárních zdrojů (především Arriános), ty sekundární z velké části chybí. Když už v knize nejsou citace, bylo by vhodné mít seznam zdrojů za každou kapitolou. Kniha neumí přistoupit k tématu nově, korigovat primární zdroje novými informacemi, analýzami, které jsou v oběhu na Západě už roky např. Donald W. Engels - Alexander the Great and the Logistics of the Macedonian Army (1980) vysvětluje mýtus Alexandrova "šíleného pochodu" přes Gedrósii (dnešní Balúčistán), Robin Lane Fox v roce 2004 (Alexander the Great), interpretoval bitvu u Gaugamél roku 331 nikoliv jako geniální Alexandrovo vítězství, ale zradu perského šlechtice Mazaia, případně předpokládal, že plán perského vojska pro bitvu znal Alexandr předem. Bohužel takovéto zásadní nové informace a interpretace zcela v knize chybí. Autor se topí v drobných nepřesnostech a chybách, laciných beletristických vložkách typu jak Filip II. byl opilý, rád souložil atd. Athénský řečník Démosthenés je zde vzorový hrdina (podle české filologické tradice), ačkoliv víme, že dělal chyby a byl demagog. Skutečně nechápu, proč tato kniha vznikla, když stav znalostí o Alexandrovi, vojenské historii byl v roce 2010 někde úplně jinde, tato kniha je ranou pro jakoukoliv seriózně míněnou snahu zabývat se vážně starověkou vojenskou historií, pokud je tohle pro ediční radu nakladatelství Epocha standart. Což mě mrzí, protože jinak má na kontě kvalitní tituly. Pokud chtěl autor psát historii měl pokračovat běžným územ, citacemi, výkladem, pokud beletrii, tak měl psát román, takto nedocílil ničeho. V lidech vznikne pocit, že vše důležité bylo již prozkoumáno a starověká historie, nemá co nového říct, což je lež, máme objevy a nálezy ke zpracování na dalších 150-200 let. Profese historik není zbytečná, humanitní vědy nejsou produkt národního obrození, které měly skončit v 19. stol., jak si to představují někteří novináři MF DNES, tato kniha však bohužel jejich názor podporuje.