Petra T. Růžičková (1963 – 2021). Fotografka, výtvarnice, básnířka.
Po absolvování Fakulty sociálních věd UK cestovala po Evropě, rovníkové Africe, Karibiku a Indii. Tam vznikaly především černobílé dokumentárně laděné fotografie.
Po návratu do Čech v druhé polovině devadesátých let a na začátku 21. století vytvářela barevně stylizované fotografické obrazy s přírodními, architektonickými a sakrálními motivy.
Od začátku 90. let prezentovala své práce na početných výstavách v USA, Francii, Německu, Itálii, Rakousku, Brazílii, Dánsku, v Čechách aj. V roce 2001 představila v Praze cyklus fotografií Cestou k Jedinému doprovázený apokryfy a texty Jana Suka.
Roku 2005 byla na stipendiu ve Vídni, kde vystavila projekt Čas monumentů. V tomtéž roce na Biennale Internazionale dell´Arte Contemporanea ve Florencii obdržela ocenění v kategorii nových médií.
Získala Evropskou cenu za fotografii a cenu Czech Press Photo v kategorii umění-série za cyklus Belvedere v krystalu. Kontinuálně se věnovala portrétní fotografii a knižní ilustraci. Výtvarně doprovodila knihy desítek českých i světových autorů.
Roku 2003 vydala v nakladatelství KANT soubor fotografií, který je lyricky pojatou obrazovou apoteózou zdevastovaného Terezína Pevnost. Tyto fotografie vystavila v tomtéž roce v newyorské galerii June Bateman.
V roce 2010 knižně vydala cyklus Psáno na obrazy hřbitovů, kde její fotografie doplňují verše Jany Štroblové, Vladi¬míra Křivánka a Jana Suka inspirované hřbitovními zátišími. Psala rovněž poezii, z níž byla pod pseudonymem Petra Rosette vydána sbírka Dovnitř obrácené oko (2009).
V posledních letech předčasně uzavřené tvorby se zabývala alternativní fotografií tematicky vázanou k přírodně archaickým motivům. Od roku 2000 pracovala na „překrývaných“ kompozicích nebo palimpsestech, zvýrazňujících mnohoznačný a snový charakter světa.
