(...) básník nemá okoralé srdce ani neměl schovaného Žida ve skříni. Bojoval za krále, co prohrál, a vítěze pranic nezajímalo, kdo ho bodal zezadu a kdo ne. I proto je Čejkova sbírka nostalgická, plná tajemného smutku a nepřiznané křivdy. "Ve vypuštěném bazénu/ popíjím hořký fernet./ Svou budoucnost v básnickém skanzenu/ vidím poněkud černě.// Ztratil jsem klíče od správných dveří./ Falešné lustrační seznamy/ málokdy usvědčí ty, co si věří./ Můj známý fízl je neznámý."
Uživatelské recenze
Můj básník
Roman Zádžik adzik@seznam.cz, Pelhřimov, 22.10.2001
Dneska jsem poštou dostal tuto knihu a nechal si ji na večer až bude klid.Přečetl jsem si ji asi za půl hodiny a nevedel co udelat, jak mu to rict.Pak jsem si vzpomel na tyto recenze.Nemam rad recenze ale musim mu to rict.Jaroslave Čejko, můj básníku, kdysi jsem v knihovně objevil náhodou vaše sbírky a doslova jsem je hltal,protože mi seděli a neznal jsem pořádně ani klasiku.Sentimentální lásky(1979) jsem si okopíroval, z Veřejného tajemství(1980) a z Knihy přání a stížností(1981) jsem si vybral to nejlepší a na škole jsem k nim dělal fotoilustrace a Kapesní sbírku zákonů,vět a definic(1983) jsem tuhle sehnal v antikvariátu a byl tak rád,že mám originál.Prostě tamty básně mám moc rád ale tuhle knihu moc ne,nic jsem si zní nevzal.
Jaroslave Čejko vím že píšete ,chtěl bych zase něco číst,těším se.
