Za mne nejslabší ze všech čtyř dílů. Netuším, jak by to na mne působilo, kdybych četl jen tento, což lze, i když myslím, že všechny souvislosti čtěnář docení až při přečtení všech knih postupně. Nicméně zde to bylo zároveň na škodu. Pocit autorova opakování se (nikoli jen tam, kde rekapituloval, navazoval) byl přítomný příliš často. První tři díly (zvláště první) ale perfektní!

Zcela jsem panu Zafonovi propadla. Prostě mě uhranul, a to nejsem vůbec nakloněná stylu fantasy. Ale jeho knihy mě naplńují klidem, spokojeností - říkám si - ano, to je ono, to se mi líbí a brouzdám se v tom pořád a znovu. Nečiší z jeho knih negativismus, naopak a to člověk někdy prostě potřebuje. Chtěla bych pana Zafona poznat, snad někdy přijede na knižní veletrh. Hned vedle pana Guenassii a Maurizia de G. můj nejoblíbenější autor.

Vydáním tohoto románu se uzavírá série výjimečných knih. Když vyšel Stín větru, nebyl skoro nikdo, kdo by ho tehdy nečetl. Magická kniha plná stínů, tajemství a záhadných knih pohltila nejednu duši. A ti věrní, kteří příběhy ze staré Barcelony kupovali a četli dále, mohou nyní plesat. Krásně tlustý román nabízí přesně to, co lze od autora čekat. Všechno to voní po starých dobrodružných příbězích, ženy jsou tu osudové, hrdinové se nejprve hrdinou musí stát a zákeřní protivníci jsou opravdu zlí a krutí.
A na konci zbývá jen smutek - že je to opravdu už konec.
Nechte se pohltit stejně jako já. Pokud máte rádi PŘÍBĚHY, pak je Zafon jasná volba.