Podobné tituly

Když v roce 2001 vyšla ve Španělsku kniha „Stín větru“ (orig. La sombra del viento), asi těžko si autor představoval, jaký literární poprask jeho první kniha pro dospělé čtenáře spustí. Jak v mnohých denících se psalo, Evropou se prohnala doslova Zafónománie (přestože dle databází je jeho skutečné příjmení Ruiz Zafón). Díky tomu patří v současnosti společně s autory, jako Javier Sierra či Arturo Pérez-Reverte, k nejpopulárnějším španělským prozaikům.

Do světa literatury ale vstoupil Carlos Ruiz Zafón (*1964) už v roce 1993 vydáním knihy pro dospívající čtenáře „Kníže z mlhy“ (orig. El príncipe de la niebla), jenž je počátkem volné trilogie zvané Mlžná trilogie. Kniha hned vyhrála v prvním ročníku hispánské literární soutěže Premio Edebé, a díky nakl. CooBoo (Albatros Media) se teď dostává i k českému čtenářstvu. Zavádí nás do doby druhé světové války, do malé přímořské vesnice na španělském atlantském pobřeží, kam se uchýlí rodina hodináře Carvera před hrůzami války. Nastěhují se do dlouho upuštěného domu za vesnicí, který je poznamenaný rodinou tragédií jeho původního majitele. Utopilo se jim tu jejich malé dítě. Hodinářův třináctiletý syn Max ale už od příjezdu na nádraží cítí, že ve vesnici je něco divného, něco jakoby tajemného, co halí zdejší jinak krásné místo. Nebo jiné věci, jako protivná tlustá kočka, které se hned vloudila do jejich přízně, či podivný fakt, že nádražní hodiny jsou pozpátku. Pak se seznámí se synem místního strážce majáku Rolandem, a od něj i tajemství Maxova nového bydliště.

Stejně jako u jiných autorových děl, i zde je hlavním prvkem vyprávění především tajemná atmosféra, dokonale vykreslena Zafónovým vypravěčským uměním. Bez zbytečně emociálně zabarvených výrazů dokázal vykreslit pocit imaginárního tajemna a zmaru, ať onoho mlžného hřbitova, či jejich nového domova. „Kníže z mlhy“ je sice určený primárně dospívajícím čtenářům, ale jak v předmluvě sám píše, napsal knihu tak, aby „se mi bývala líbila číst ve třinácti nebo čtrnácti, ale která by mě zaujala i ve dvaceti třech, čtyřiceti třech nebo osmdesáti třech letech“. A tak nečekejte nějaké happyendy, něco jako pohádkové „a žili šťastní až do smrti“. Stejně jako ve slavném švédském thrilleru „Paganiniho smlouva“ i zde je děsivá především myšlenka, že dohodu ani smrt nezruší.

Pro Ruiz Zafóna je typická práce s hororovými prvky, stylem více podobným gotickým černým románům. Své díla zaplní neskutečnými postavami, které dokonale hrají svoji roli průvodců temných stránek života. A to vše najdeme i v tomto úžasném příběhu.
V překladu Romany Bičíkové vydalo CooBoo v roce 2013.