Pribeh rozehrany na pozadi vrazdy, ktera je ale jen kulisou. Moc vydařená sonda do života na malem městě a do hlavy jednoho muže. Jazyk je výborný, konec maličko přeslazeny, ale jeste uvěřitelný.

Myslím, že srovnání s Fargem nesedí, zbytečně v čtenáři vyvolává nepatřičná očekávání. Tenhle román má přitom své vlastní kvality. Autorovi se podařilo skvěle vykreslit hlavní postavu Kalmanna, který je tak trochu jako velké dítě. Světu moc nerozumí, a tak se řídí tím, co mu o jeho fungování řekl dědeček. Sám je vypravěčem děje, takže se čtenář dívá na svět právě jeho očima. A je to pohled zábavný.

Kalmanne, Kalmanne, tys mi ale dal :o) Bavilo mě vyprávění samozvaného šerifa Kalmanna, poznávání místní kultury Islandské vesničky Raufarhöfn a jejích obyvatel. Ač jsem čekala detektivku, tak jsem si musela počkat až na samotný konec knihy, kdy se nám odkryje pravda. Nesouhlasím s anotací, že by se samotný protagonista snažil vyřešit záhadu zmizení Róberta. Nejde ani tak o detektivku jako spíš o sociální román o psychicky narušeném muži, který ač dospělý je na úrovni dítěte. Pár věcí mi nesedělo - nemůže řídit auto, ale na lov žraloků lodí na moře v klidu může; matka poručnice, ale bydlí desítky kilometrů daleko; vlastní zbraň, o které si každý myslí, že je nenabitá.

Taková islandská perlička, která určitě stojí za to. Ano dojde ke zločinu, ale to vůbec není to důležité. Jedna z nejlepších knih letošního roku

Hodně dobrý!
Asi nejlepší knížka za několik posledních měsíců.
Jo, je to takové islandské Fargo, ale zároveň výborně napsaný, trochu černým humorem prošpikovaný, přesto velice lidský a dojemný příběh.
Kriminální zápletka doplněná osobitou výpovědí hlavní postavy v atmosféře odlehlé vesnice v severní části Islandu - úplně cítíte, jak ten kvašený žralok strašně smrdí, jak vichr žene sněhové vločky po pobřeží a jak šedé moře splývá na obzoru s šedou oblohou… (AP)

Příběh z Islandu, kde je vesnice Raufarhöfen . Tam žije i hlavní hrdina příběhu Kalmann. Je trochu jiný než ostatní a lidi říkají, že má o kolečko víc. Vychovával ho dědeček a naučil ho vše potřebné k přežití. Jak se oblékat, jak se chovat v přírodě, řídit loď a lovit žraloky. Taky je zpracovat a udělat z nich pochoutku. Dědeček už ale žije v pečovatelském domě a Kalmann je na všechno sám. Jednou při své výpravě do kraje, kdy stopuje lišku, objeví kaluž krve. V ten samý den se pohřešuje místní boháč Robert. Co se stalo, byla to vražda nebo ho napadl medvěd? Kalmann, jako samozvaný šerif, se zapojí spolu s policií do pátrání.

Kalmann, muž, kterého si při čtení zamilujete. Vychoval ho hlavně dědeček, a ač si ostatní myslí, že to v hlavě nemá v pořádku, on si žije spokojený život. Loví lišky i žraloky a jednoho dne najde kaluž krve. Možná je to lidská a možná patří nejbohatšímu obyvateli zapadákova na Islandu. Kalmann se připlete do vyšetřování a hledá svou pravdu.

Od této knížky dostanete thriller, ale i milý příběh. Dozvíte se o životě na Islandu, poznáte jeho krásy přírody i drsné počasí. Poznáte obyvatele, kteří drží při sobě, ale hlavně poznáte Kalmanna, obyčejného, jednoduchého člověka, který nás provede svým životem i ukáže svůj pohled na svět.

Nedá mi to nezmínit jistou podobnost s Forrestem Gumpem, však i sám autor ho v úvodu zmiňuje. Kalman je však svůj a jeho životní příběh je úplně jiný.

Tím, že se na svět díváme očima Kalmanna, všechny problémy a pravdy jsou podány s lehkostí, až se musíme i nad vážnými tématy usmát. Najdeme tu i černý humor, a tak trochu překvapivý konec.

Moc se mi líbí to, jak autor píše. Jak skládá věty, používá nádherná přirovnání, celkově příběh krásně plyne a vy se stanete jeho součástí.

Pozvěte k sobě Kalmanna a nechte se unést krásami Islandu.

Tak tady u mě převažuje jen nadšení. Z lokace (malé městečko na Islandu) příběhu (pátrání po zmizelé zvláštní postavičce) a hlavně z vypravěče.
Tím, že je vyprávění v rukách kluka z názvu knížky - Kalmanna, kterému nebylo dáno moc rozumu, musíš počítat, že se to projeví na textu.
Ten je prostý stylistikou, ale vůbec ne skoupí na hluboké myšlenky a moudra. Zkrátka jako ve stylu Forresta Gumpa, takže neuvěřitelně vtipné, milé, ale i smutné.
Protože, ať už je mentalita a styl života lidí na Islandu odlišné. Škodolibou radost a tendenci ke shazování prostých lidí v sobě mají taky.
Kalmann zbyl ve vesničce na severu Islandu sám. A jestli tak i skončí se dozvíš na konci knížky. Stejně jako co stojí za zmizením, proč vesnička chřadne a jak to vlastně ostatní s místním šerifem a lovcem žraloků v jednom mají.
Na mě neuvěřitelně zapůsobila. Vykreslením světa osamělého člověka, trefně popsané mentality Islanďanů, sondou do života ostrovanů a jak to všechno dohromady fungovalo.
A ještě na závěr: ač je tisíce kilometrů daleko, fakt tě tato knížka přenese na Island. Cítíš chuť nakládaného žraloka v puse, volání moře, vidíš polární záři…ach jo ❤️