Jedná se o druhý díl ze série Skotské knihkupectví a za sebe mohu říct, že určitě zdařilejší.
Hlavní hrdinkou je tu svobodná matka Zoe, která se spolu se synem přestěhuje do vesničky Kirrinfief kvůli práci. Jednak, aby zastoupila Ninu, postavu z předešlé knihy, než porodí a obstarávala její pojízdné knihkupectví, a jednak, aby vypomáhala v obrovském sídle jakožto au pair a pečovala o tři opuštěné děti, o jejichž matce kolují po vesničce zvěsti.
Autorka se zjevně inspirovala románem Jana Eyrová, tudíž následné rozuzlení této záhady nepřekvapí, nýbrž se dá očekávat.
To ale nic nemění na tom, že příběh je čtivější. Může za to především Zoe samotná, která je uvěřitelnější a sympatičtější postavou, čtenář jí fandí, přeje jí štěstí a zajímá ho její osud. (I když sblížení Zoe a Ramsayho by si opět zasloužilo více rozepsat a rozvinout.)
Oproti Nině, která tu okrajově vystupuje taktéž a je vylíčena způsobem, že by se bez ní čtenář obešel. Proto její okrajovost vůbec nevadí, spíš je vítaná.

Nejsem příznivec romatických příběhů, ale jsem knihomol a Pojízdný krámek snů mě bavil, protože je o knihách, i když tak trochu okrajově, no a tak jsem musela mít i díl druhý. Z počátku jsem se bála, že knihu odložím, ale jako milovnici detektivek mne do konce táhl osud manželky majitele strašidelného domu. Nakonec jsem nelitovala. Je to hezký příběh.