Knihu jsem poslouchala v audio verzi. Líbí se mi hlasy protagonistů. Děj je psychologická záležitost a autorka umí vykreslit sousedské vztahy naprosto jasně. Víc než detektivka je to společenský román, ale bavila jsem se.

2,5* Moje třetí kniha této autorky a má to stále sestupnou tendenci, tak možná už ani další raději zkoušet nebudu, no uvidím. Manželé odvedle jsem hodnotila 4/5, Někdo cizí v domě 3/5 a teď takto a to ta půl hvězdička je jen díky tomu, že vrah byl nakonec někdo jiný, než jsem si celou dobu myslela. Každopádně jsem se během čtení docela smála a nasmála, bylo to jako Zoufalé manželky nebo Stepfordské paničky, každý s každým kamarádil, každý s každým spal, atd. No prostě mi to přišlo neskutečně přitažené za vlasy a moc mě to nebavilo. Napínavé to nebylo vůbec a napětí od thrillerů či psychothrillerů tedy očekávám. Za mě bohužel doporučit nemůžu ani omylem.

V poklidném newyorském předměstí se náhodně objeví dopisy o tom, že se pisatelčin syn vloupal do domů sousedů a byť nic nepoškodil ani neukradl, jeho matka se tímto omlouvá. Zároveň zmizí manželka jednoho z obyvatel, který také najde tento dopis, a posléze je objevená mrtvá. Vyšetřovatelé mají plné ruce práce se spoustou otázek, proto vyslýchají místní občany. Na povrch tak vyplouvají vztahy, pohnutky a charaktery, dříve pečlivě střežené za fasádami upravených domů a zahrad. Nic není, jak se na první pohled zdá a vychází najevo, že každý má své tajemství, potenciální důvod k vraždě, a paranoia stoupá, protože podezřelý může být kdokoli. Kniha se četla skvěle, díky kratším kapitolám děj rychle ubíhal a napětí stoupalo. Od autorky jsem už četla jinou knihu a tak jsem byla zvědavá i na tento příběh a nebyla jsem zklamaná, protože stojí za přečtení.

Po audioknize Jeden z nás jsem sáhla ze zájmu o údajně skvělou autorku, od níž jsem ještě nic nečetla ani neslyšela. Jakožto stále víc zapálený hltač detektivek jsem očekávala alespoň průměrně napínavý příběh a psychologicky propracované postavy, jejichž charaktery mě budou zajímat natolik, abych byla ochotná doposlechnout až do konce. Bohužel příběh několika sousedících rodin, které postupně odhalují svá tajemství, není nijak originální, lži, nevěra, podezíravost - prostě jako v každém maloměstě (nebo městské čtvrti). Jako překvapivé by mohlo být vnímáno odhalení identity vraha, ale průměrně bystrému čtenáři je už od začátku jasné, že pachatel nemůže být identifikován již na začátku knihy, a když se zamyslí, řešení hravě najde, i když nezná úplnou cestu. Bohužel ani nahrávka není ideální, interpreti se potýkají s obsahově správným, ale nečesky znějícím překladem (těžko si představíme, že rozčilená žena křičí na svého nevěrného manžela "ty zatracený parchante"), místy je slyšet lehké echo a vytažené sykavky, navíc v momentě, kdy autorka z nejasných důvodů přechází mezi erformou a ichformou sotva uvěříme zralému mužskému hlasu přechod na šestnáctiletého mladíka. Jeden z nás není ani psycho, ani thriller, je to nenáročná šesťáková detektivka k vodě, nečekejte, že byste si zapamatovali jména postav i po přečtení. Ale i taková oddychová literatura je potřeba, obzvlášť když balíte na dovolenou.

Manželé odvedle byli pro mě zatím nejlepším čtením.
Na začátku této knihy jsem byla docela zklamaná, "chytla mě" až na konci.