Pro mě byla kniha zajímavá především díky informacím ze „zákulisí“ života amerických vojáků na nepřátelské půdě afghánského Núristánu a samozřejmě o neblaze proslulé bitvě o opěrný bod Keating, což byl důvod, proč jsem si knihu koupila. Na druhou stranu podle mě knize škodí příliš mnoho nepodstatných detailů a příliš široký záběr, takže je místy rozvleklá a mezi postavami se špatně orientuje. Skoro jako by se autor rozhodl, že sepíše absolutně všechno, co se kdy o tématu dověděl. Vytkla bych mu ještě snahu čtenáře dojímat srdceryvnými pasážemi o těhotných manželkách, odložených svatbách, jímavých pohřbech atd. a také snahu rádoby rekonstruovat dialogy, které proto dosti často působí neautenticky a knize spíše škodí. První dvě třetiny knihy popisují více či méně zajímavé dílčí události související s Keatingem, poslední třetina je pak o zmiňované bitvě. Právě poslední část je podle mě velmi dobře napsaná. Na závěr bych dodala, že na čtivosti knize příliš nepřidal překlad, který sice podle mého laického názoru kvalitně pracuje s odbornými vojenskými termíny, ale zato mu chybí cit pro češtinu. I překladatelství je řemeslo. Nejde jen o to porozumět původnímu textu, ale také umět ho na literární úrovni odpovídající předloze přenést do češtiny. To se v tomto případě nestalo a české znění místy nezapře otrocké dodržování anglické větné skladby. Kvalitní překlad by podle mě povznesl knihu, kterou napsal novinář, jenž pravděpodobně pracuje s jazykem brilantním způsobem, na zcela jinou úroveň.