Audioknihu Život v utajení jsem zkusila poté, co jsem nebyla schopná začíst se do knižního vydání, protože celý děj je vyprávěn v přítomném čase, což mi v tomto případě hodně vadilo. Ve čtené verzi jsem si rychle zvykla, a tak ji i přes jisté technické nedostatky (vytažené sykavky) mohu doporučit i náruživým posluchačům. Bývalá elitní tajná agentka vzpomíná na svoje mise a začíná pěkně od začátku - důvody, které ji nenápadně, avšak jasně vedly k její práci. Vzpomíná na dětství a školní léta, nezapomene zmínit dobrou kamarádku, která zahynula se svojí rodinou při teroristickém útoku známém jako Aféra Lockerbie, stejně jako později nedokáže zapomenout na svoji pomoc záchranným složkám po pádu Dvojčat 11. září 2001. Její neustálá potřeba pomáhat a zároveň snaha odvracet katastrofy způsobené teroristy se táhne celou knihou a ukazuje špičkovou agentku nikoliv jako Jamese Bonda v sukni, ale citlivou ženu, která musí být proklatě mazaná, aby dokázala odklonit všemožná nebezpečí hrozící vlastně celému světu. S lehkostí sobě vlastní vyvrací některá klišé o operacích tajných služeb, která známe z akčních filmů, zároveň ale potvrzuje některé skutečnosti ze života agentů, jež umí přesvědčivě napsat John le Carré. Vyprávění Amaryllis Fox však působí věrohodněji než sebelepší beletrie, protože čtenář jí prostě věří, co vše už zažila. Pozoruhodé je, že z tajných služeb odešla ještě před dovršením třicítky, a tak se o jejím dalším životě můžeme dozvídat už jen ze společenských rubrik zahraničních serverů. Můžeme si ale být jistí, že se nezbavila svojí empatie a nadále pracuje s problémovými lidmi, byť na trochu jiné úrovni než jsou příslušníci al-Káidy. (K audioverzi bych ráda dodala že volba interpretky - Zuzany Slavíkové - mi vzhledem k nízkému věku dámy, jež vzpomíná na svoji třetí dekádu, přijde trochu mimo, byť přednes je dobrý.)