Příběh čtyř adeptů historie za všeobecného normalizačního marasmu na počátku sedmdesátých let v Praze prolezlé tajnými policisty a konfidenty. Na jedné straně sledujeme studentské odkrývání minulosti v souvislosti s exhumací ostatků Jana Nepomuckého a snahu své poznatky prezentovat bez dozorování ze strany moci; na straně druhé odkrýváme „druhý život“ oběti odporného jednání StB. Povinné čtení pro ty, kteří zasněně vzpomínají na husákovské Československo. Nebyla to hezká doba. Musím pochválit autora, dobře se to čte.

Knihkupec z Nového Boru, pamětník (v popisované době student FF UK), 68 let

Nový román slovenského spisovatele Pavola Rankova poukazuje na zhovadilost pookupačního komunistického režimu. Ta totiž osudově zasáhne čtyři studenty, nastupující ke studiu historie na Karlově univerzitě v říjnu 1972. Krásné přátelství, založené na společných zájmech i snaze prostudovat život a dobu Jana Nepomuckého podle zadání ročníkového učitele, plně oddaného podlézání normalizačnímu režimu, se mění v tragédii kvůli pokřivenosti charakterů v jejich okolí, jednomu ambicióznímu estébákovi, který ani netuší, co jeho kolegové s praxí z výslechů v 50. letech dovedou, a dokonce i otci jedné z hlavních postav. Díky zkušenému autorovi je to surová, vynikající připomínka doby, která by neměla být zapomenuta, ačkoliv mnozí se o to snaží.