Kniha se mi těžko hodnotí, styl psaní a především humor autorky mi totiž perfektně sedí, ale mám pocit, že je tam těch glos a vtipných komentářů až příliš, místy až "na sílu", a to na úkor příběhu. Zároveň je už po prvních kapitolách kniha velice předvídatelná, až skoro váháte, jestli má cenu to dočítat. Místy se mi navíc příběh zdál hodně naivní, nemám sice nic proti dobrým koncům, ale když je jasný už ve třetině knížky, není to úplně ono. Ke konci jsem měla pocit, že se autorce nedaří oddělit vyprávění Barbory a její babičky, jako by myslely i mluvily stejně a jediným rozlišovacím prvkem byla Báry přisprostlost.
Tak já nevím, oddechovka? Jo. Lehčí zábavné čtení? Jo. Ale nevzala bych do ruky raději něco jiného? Asi taky jo.

Přečetla si knihkupkyně z Nových Butovic, Praha

Jak se asi daří lososu v kaluži? Asi tak nesvá se cítí hlavní hrdinka ve svém životě. Ironie a humor jí pomáhají překonávat úskalí, která si pro sebe většinou sama připraví, a čtenáři zajistí, že se o osudech hlavních postav dozvídá s úsměvem na tváři. A to dokonce i ve chvíli, kdy ztráta milovaného člověka nutí spíše k slzám. Ale kdo by plakat, když je nebe a peklo tak báječně vymyšleno 