Podobné tituly

Po delší době (několika letech) jsem sebral odvahu a přečetl jsem si nějaký komiks.

Pokud jde o obrázky, pak skvělé, autor ilustrací určitě musel vidět spoustu reálií, jsou tam věrné nejen celky, ale i drobné detaily.

Předně bych pochválil překlad, český text je čtivý a rozhodně neškobrtá ani na složitých duchovních myšlenkách, což se občas stává u knih, které mají být dobrodružné (zábavné), ale obsahují i odborné části. Takže jedinou totální blbost (z odborného i dějového hlediska) jsem našel na zadní obálce knihy, což ovšem může být i tím, že to mohl překládat někdo jiný, nebo byl příliš aktivní redaktor a opravoval něco, co nebylo třeba opravovat, případně to opravila nějaká ne příliš vzdělaná automatická počítačová inteligence a lidé to přehlédli; vadou na kráse to může být ve chvíli, kdy si knihu kupujete v obchodě a nemáte čas si ji prohlédnout, takže kouknete hlavně na anotaci na obálce, najdu-li již v druhé větě velkou pitominu, tak mne to většinou od koupě knihy odradí, tedy odradí, pokud se nemám možnost ponořit do samotného textu a udělat si větší představu, o čem ta kniha skutečně je…

Mám posuzovat obsah neodborné knihy? Kniha začíná tím, jak by to možná mohlo vypadat, kdyby Alexandra David-Néel podnikla svou dobrodružnou výpravu do Tibetu o několik let dříve, kdyby měla manžela dobrodružné povahy (což -žel- její manžel nebyl), který by s ní cestoval, a kdyby se jim v Tibetu narodil syn, takže by si nemusela pořizovat tibetského „adoptivního syna“, kterým byl lama Yongden. Kdyby…, kdyby…, při čtení této knihy je potřeba zapomenout na historické znalosti (pokud je člověk má), tedy nechce-li si nechat otrávit děj nepřesnostmi; stejně tak je dobré nemyslet na to, že tibetští mniši nebyli (ani individuálně) vychováváni jako samurajové a že tibetský mistr rozhodně nebude zachovávat principy bušidó. Ve chvíli, kdy se čtenář dostane k hlavnímu ději, může ho naprosto zaskočit či odradit od dalšího čtení, že příběh, který čte, začíná vypadat, jak kdyby autor hodil do kopírky stránky z Milaräpova (Milarepova) životopisu, a to včetně drobných detailů některých dějů. Pokud to byl záměr napasovat Milaräpův příběh do děje knihy, nepovažuji to za úplně šťastné, ale kdo to nezná, ten se pohoršovat nebude, a kdo to zná, ten by to měl překousnout a číst dál. Proč? Protože autor nakonec přichází s alternativními východisky ze starého Milaräpova příběhu, a ta mají zajímavou duchovní hloubku i logiku. Přemýšlel jsem, co autora mohlo inspirovat, napadl mne například Peter Richelieu se svou knihou „A Soul's Journey“, ale řekl bych, že tam je i autorův osobní myšlenkový rozměr – tím se pro mne kniha stala hodně zajímavou... Autor se rozhodně několikrát pustil na tenký led, pokud jde o buddhistickou (či spíše lamaistickou) dogmatiku, mne potěšila jeho odvaha ukázat, že s určováním (vyhledáváním) toho, kdo je tulku (osoba pokládaná za převtělence svého předchůdce), se dá podvádět, a naznačil tam i mechanismus, jak kolem toho udělat zdánlivě věrohodné divadlo pro běžné věřící…

Kromě hlavní dějové linie, kdy mne kniha tak během poslední čtvrtiny opravdu těšila odvážnými duchovními interpretacemi, které jsem v komiksu nečekal, jsem v knize našel i pár drobností, za které jsem vděčný: křesťanský misionář otec William není v celé knize jen za směšnou postavičku a padoucha druhého řádu; jeho nedobrovolný pokřtěnec chabé mysli a později (ne svou vinou) falešný tulku lama Ježíšek nakonec dělá to, co má rád… A hlavně: Kočky jsou opravdu zvláštní a posvátné bytosti, se kterými by měl být člověk zadobře úplně stejně jako s Yettim…

Budete-li mít příležitost a chuť, knihu doporučuji, tedy doporučuji ji těm, kteří mají rádi Tibet a nebojí se zároveň různých fabulací a spekulací zabalených do tibetské skořápky, protože oříšek uvnitř může nakonec chutnat i trochu jinak, ale skvěle…