V této knížce najdeme pár příběhů o různých lidech. Ti však mají společné to, že většinou stojí na okraji společnosti, jejich život se jim nedaří, tak jak by chtěli anebo se na ně ostatní dívají skrz prsty. Ať už je to bezdomovec Antonín, nepraktická Vlasta nebo nesnesitelná Ludmila. Všechny příběhy se různě protnou a je z toho plynulé vyprávění, u kterého budete s hrdiny soucítit anebo Vás budou neskutečně štvát.

Tahle nenápadná knížečka, kterou jsem nikde moc neviděla, koupená ve výprodeji, mě mile překvapila a já si čtení opravdu užívala. Postavy jsou uvěřitelné a skvěle vykreslené. Vy si tak v nich můžete představit i člověka, kterého třeba znáte z Vašeho okolí. Tím Vám bude příběh bližší a Vy si ho tak pustíte blíže k tělu.

Je to silný příběh, který Vás může zasáhnout. Možná i nějaká slzička ukápne. Je to smutné a dojemné, avšak psáno s určitou lehkostí a v určitých případech i s nadějí.

Toto téma by mohlo být rozepsáno třeba i na 500 stran, a i tak by mě to bavilo. Tím, že to autorka pojala jako novelu, tomu neubírá na zajímavosti, a i na pár stránkách dokáže sepsat vše, co tam má být, aby čtení bylo zážitkem.