Onou změnou oproti prvním dvou svazkům autobiografie, jimiž jsou Šíp do nebe a Neviditelné písmo, a které pokryly Koestlerův život do roku 1940, je struktura svazku.

Začněme ale okolnostmi vzniku pamětí, jsou s ní totiž provázány – a to i díky jedné, a hned dvojnásobné tragédii. V březnu 1983 totiž byla objevena mrtvá těla manželů Arthura a Cynthie Koestlerových – sedmasedmdesátiletý spisovatel trpěl nevyléčitelnými chorobami, rozhodl se tedy spáchat sebevraždu, a jeho pětapadesátiletá paní se rozhodla odejít ze světa s ním. V pozůstalosti byl mezi jinými písemnostmi...

A jistě to není jen pro období, které Arthur Koestler (1905-1983), původem maďarský Žid, ovšem životem světoobčan, popisuje. Jistě, roky 1932 až 1940 byly v Evropě (a také v Sovětském svazu, protože i tam Koestler působil) dobou, v níž se lámaly zavedené řády, pořádky, především však dobou, jež více než kdy jindy lámala lidi, a jedno přitom, na které straně barikády stáli.

Čímž jsme poukázali na důležitý aspekt Koestlerova vzpomínání, a samozřejmě i jeho života, jehož je odrazem – je jím dělení společnosti, a to...

Knižní pól 5. 3. 2016

Z autorů skandinávských detektivek mi vedle Stiega Larssona sedí nejvíc loni zesnulý Henning Mankell. Larssonův triptych Milénium je ovšem víc thriller než klasická detektivka. Zato Mankellův komisař Wallander z jihošvédského okresního města Ystad se už před lety stal jednou z žánrových ikon. Nakladatelství Host vydalo z tuctu wallanderovských příběhů zatím deset překladů – tím nejčerstvějším je Firewall, v originále vydaný roku 1998.

Ten rok je důležitý. Jak titul Firewall napovídá,...