Podobné tituly

Rozhodně bych neřekla, že je to Dan Brown - pro mě naštěstí, protože to jediné, co jsem od něj četla, a to Šifra mistra Leonarda, mě fakt nijak extra nezaujalo. Stieg Larsson to podle mě taky není, od něj jsem velmi ráda přečetla vše, ale podobnost fakt nevidím. A sir A. C. Doyle? Jeho dílo znám celé pouze z četby, neviděla jsem ani jediné filmové zpracování, ale ani k němu bych to nepřirovnala. :) Byl to prostě Steve Robinson. Neměla jsem problém se začíst, naopak mi dělalo potíže přestat číst třeba při výstupu z autobusu, nakonec i spát se trochu musí. :) Příběh rodiny Fairbornů mě přímo pohltil, a čím víc skutečností vycházelo na povrch, tím jsem byla napnutější. Ani jeden z hrdinů mi nepil krev. A že byl J.T. něco jako James Bond? Ani ne, na jednoho norského alkoholika ani náhodou nemá. :)

Zkrátka - mně se knížka opravdu hodně líbila. Motiv genealogie byl pro mě nový a neotřelý. Rozhodně se těším, že autor bude v psaní pokračovat. :)

„Co to tu vyvádím?“ zaječel. Donutil se narovnat a zakřičel: „Proboha, jsem genealog!“

Jefferson Tayte, hrdina románu „Stopy v krvi“, je svobodný černovlasý chlapík s hnědýma očima a mírnou nadváhou, který žije ve Washingtonu a živí se jako profesionální genealog. Hledá lidem na zakázku jejich předky, a je v tomto oboru jedním z nejlepších. Kuriózně on sám o svém původu absolutně nic neví. Kdy se narodil a kdo jsou jeho rodiče, je pro něj záhada a celoživotní trápení.

Právě pracuje pro jednoho bohatého, ale arogantního a nabubřelého zákazníka, a má se svojí prací problém. Dostal se do slepé uličky. Stopy rodiny Fairbornových, amerických osadníků, kteří se po revoluci coby loajální poddaní britské koruny vracejí do Anglie, se podivně ztrácejí na přelomu 18. a 19. století. Jejich osudy se objevují sice v malebném Cornwellu, ale jen ve spojitosti s otcem rodiny. Kde zmizely jeho děti a žena? Proč neexistují o nich žádné záznamy? Nevrlý zákazník je neoblomný, takže JTmu nezbývá než přežít noční můru, tedy let letadlem, a vydat se do malé vesnice Trury, kde žijí potomci Fairbornových dodnes, a pokusit se vyřešit záhadu na místě.

„Stopy v krvi“ (orig. In the Blood, 2011) je prezentován coby genealogický thriller. Kombinuje v sobě tradiční detektivku s thrillerovými prvky a historickou detektivku, tolik populární v našich končinách díky příběhům Vlastimila Vondrušky. Středobodem celého příběhu je samozřejmě Tayte, který s americkou tvrdohlavostí a drzostí jde za svým cílem jako bulldog, přestože už od prvních okamžiků se stává terčem útoku neznámého muže, který mu velmi důrazně radí, aby svého počínání nechal a vrátil se pěkně rychle zpátky domů. Někomu se z neznámých důvodů nelíbí, že se hrabe v dějinách starých přes dvě století. A čím více se JT dostává do starých záznamů a zpráv, tím podivnější a tajemnější se je historie bohatého rodu Fairbornových. Steve Robinson zvolil styl psaní ve dvou časových rovinách, v současnosti i v historii. Obě se skvěle doplňují, mají v sobě stejný dramatický náboj, ale přesto cítím, že přece jen historie je autorovi bližší a tak tato linie má trochu navrch, co se atraktivnosti týče.

Anglický autor, anglický styl klasické detektivky. To je snad nejnápadnější prvek, který u tohoto románu vyzdvihnout. Malebné prostředí Cornwallu autorovi učarovalo, jak jde vycítit z až detailních popisů krajiny. A mimo jiné právě na tomto místě v roce 2005 taky se psaním románu začal. Atmosféra poklidného venkovského prostředí, kontrastující s vraždami a podivnými pletichami sahajícími hluboko do temné minulosti zdejšího skalnatého pobřeží, tak trochu připomínají tolik oblíbený svět „vražd v midsomeru“, okouzlila množství čtenářů nejen v anglicky mluvících zemích, a tak do dneška už existují další čtyři příběhy s Jeffersonem Taytem. Snad se jich dočkáme.

V překladu Kateřiny Niklové vydalo nakl. Mystery Press na začátku roku 2016.