Popis: 1× kniha, vázaná, 408 stran, 13,5 × 20,8 cm, česky
Jeden z nejočekávanějších debutů loňského roku, který kritika přirovnává ke Zmizelé Gillian Flynnové.
Ten den má Kate svou patnáctiletou dceru po vyučování vyzvednout. Když však (se zpožděním, jako obvykle) ke škole dorazí, je na místě už...
Jednoho dne jede Kate vyzvednout svou patnáctiletou dceru do školy, přijede však pozdě. Amelia spáchala sebevraždu. Po laxním přístupu policie se Kate rozhodne pátrat dál, chce se dozvědět pravdu, zda dcera skutečně skočila sama.
Tato kniha mi už doma leží nějaký ten pátek, poslední dobou jsem na ní viděla pozitivní recenze, tak jsem si řekla, že je čas se do ní také pustit. Bohužel mě kniha nenadchla, byl to takový průměr.
Na můj vkus byla kniha moc zdlouhavá, pasáže o ničem, jedny a ty samé myšlenky kdyby a co kdyby. U thrillerů a detektivek mám ráda, když má děj spád a vyšetřování nás vede rovnou k cíli.
Bylo zde spousta postav i zápletek a některé byly absolutně zbytečné. Líbilo by se mi, kdyby se autorka zaměřila hlavně na kyber šikanu, o které v knize píše. Navíc veškeré hrdinky mi byly značně nesympatické.
Každopádně knihu určitě nezatracuji, věřím, že své fanoušky si najde. Tato kniha je autorčina prvotina a myslím si, že její další knížky budou jen lepší.
Když jsem přišla do knihkupectví, všude z každého koutu na mě pomrkávala novinka Případ Amelia. Podle anotace se mi knížka vážně líbila, jenže jak to tak bývá, když vám někdo něco vnucuje a moc to chválí, začne to být podezřelé. A když jsem si pak přečetla, že je knížka srovnávaná se Zmizelou, začala jsem tušit marketingový tah.
Dlouhou dobu jsem tomuhle thrilleru odolávala, chodila jsem kolem knihkupectví a nedívala se do výlohy – tedy do té doby, než jsem to nevydržela a knížku si koupila. Bylo to silnější než já a věřte mi, celou cestu domů jsem se proklínala a věřila jsem, že toho budu litovat. A pak jsme se začetla.
A v tu ránu jsem Případu Amelia naprosto propadla. Knížka mě totálně vcucla a vyplivla mě až pozdě večer, co jsem ji s unavenýma očima konečně dočetla. No a teď můžu s čistým svědomím říct, že všechny ty ódy, které jsem si stačila přečíst, se nepletly – možná byly nakonec ještě dost střídmé.
Velice zajímavá zápletka, kdy až do konce netušíte, na čem jste, výborně vyprofilované postavy, které s přibývajícími stránkami získávají tím víc na životnosti a opravdovosti. Dobře popsané prostředí, kdy mi školní prostory znovu připomněly moje leta na střední – to bylo velice osvěžující – a v neposlední řadě nanejvýš čtivý styl. To všechno i přes to, že jde o autorčin debut a sem tam se tam nějaká ta chybička vloudí, dělá z Případu Amelia strhující knihu, která si zaslouží svou pozornost.
Nakonec jsem tedy ráda, že jsem podlehla a měla jsem tu možnost si knížku přečíst. Stála za to a já se teď jen těším, co dalšího autorka napíše. Hádám, že to bude stát za to.