Podobné tituly

Trochu jasna v nejasnostech
Po přečtení knihy Sudetští Němci o sobě

Kdo se zajímá o vztahy česko-(sudeto)německé, ten asi sáhne po knize Josefa Škrábka s očekáváním, že jej autor zavede do vzdálené i nedávné minulosti. Jenže kniha je o současných sudetských Němcích, tedy ve stále větší míře již o potomky Němců vyhnaných-odsunutých z českých zemí. Ale minulosti se stejně nezbavíme, což nám právě sudetští Němci často připomínají.
Aby se autor vyhnul sporům o autentičnosti podkladů, uvádí citáty z týdeníku Sudetoněmecké noviny (Sudetendeutsche Zeitung), tak jak tento tiskový orgán landsmannschaftu informoval v letech 2010-2012 o každoročních sjezdech pořádaných téměř vždy v některém bavorském městě.
Prvním překvapením je velká různost článků, protože Němci od nás mají mnoho různých organizací, jimž tyto noviny poskytují možnost oslovit veřejnost. Katoličtí sudetští Němci mají svou velmi známou Ackermann Gemeinde, evangelíci Společnost Johannese-Mathesia, sociální demokraté Seeliger Gemeinde, povzbuzující jsou informace o akcích spolku Adalberta Stiftera. Z knihy je cítit, že autor raději pochválí smířlivost, ale přesto se musí přimět i ke kritice některých výroků členů Witikobundu a Pracovního kruhu sudetoněmeckých učitelů a vychovatelů. V polemikách s představiteli rakouského landsmannschaftu vyjadřuje svůj nesouhlas zřetelněji. Polemiku vede také s Jiřím Blažkem, českým učitelem chemie, který kritizuje české učebnice dějepisu.
Pro mnohého čtenáře může být překvapením obraz Berndta Posselta, který je jako mluvčí první osobou krajanského sdružení, zatímco předseda Franz Pany je oficiálně až na druhém místě. Z kruhu vídeňských sudetských Němců je Posselt kárán za příliš vstřícný postoj k Čechům. Škrábek se zastává Posselta, ale také kritizuje některé jeho výroky. Zatím jsem nikde ještě nenašla tak zajímavý pohled pod pokličku sudetoněmecké kuchyně.
Kniha potřebuje návod k použití, který najdeme skutečně pod tímto názvem. Také čtyři strany vysvětlení a překladů některých problematických a těžko přeložitelných slov v jiných knihách v tak přehledné formě nenajdeme. K dobrému pochopení přispívají i jasné formulace.
V druhé polovině knihy, která je nazvaná polemiky, najdeme také mimořádně zajímavé úvahy a eseje, například o kolektivní vině-nevině. Dnes je zvykem vytýkat naší poválečné době přehnanou tvrdost. Škrábek nazval léta 1945-1948 československou předdiktaturou – a srovnává tuto dobu s velmi podobnými metodami sudetoněmecké předdiktatury, která je zavedla už před volbami v roce 1935 a stupňovala je až k Mnichovu 1938, tedy přesně o deset roků před námi. Také informace o české snaze vypořádat se s tzv. poválečnými excesy dodává dostatek důkazů o tom, že ty pokusy tu byly již těsně po válce. Kde se může český čtenář dovědět o sudetoněmeckých parašutistech, kteří byli vycvičeni v Anglii odborníky, kteří připravovali atentát na Heydricha? Ti byli vysazeni nad severními Čechami 4. 5. 1944. O těchto zajímavostech jsem se jinde nedočetla.

Soňa Klusáčková
Klusackova.s@seznam.cz

Vzhledem k mému věku neumím ze svého počítače tuto recenzi odeslat, proto jsem požádala, aby byl odeslán technicky znalejší osobou.
Případné dotazy Klusackova.s@seznam.cz 222 714 184